Ruský opoziční politik Ilja Jašin krátce před protiválečným pochodem, který organizoval spolu s Julijí Navlanou a Vladimirem Kara-Murzou (Berlín, 17. listopadu 2024). FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
Ruské ministerstvo vnitra zařadilo na seznam hledaných osob opozičního politika Ilju Jašina. Ve středu to napsal ruský nezávislý web Mediazona s odkazem na databázi hledaných osob. Jašin byl součástí největší výměny vězňů mezi Západem a Ruskou federací od studené války v srpnu letošního roku. V trestní kolonii si měl podle obžaloby odsedět osm a půl roku za to, že vědomě šířil lživé informace o ruské armádě, ačkoliv Moskva činí „opatření na podporu bezpečnosti“.
Podle webu Mediazona se informace o zařazení Jašina na seznam hledaných osob objevila v databázi 25. prosince. O zahájení nového trestního řízení proti opozičníkovi nebylo oficiálně informováno.
„Nic o tom nevím. Ale zřejmě v tichosti otevřeli trestní řízení, aby mě mohli zatknout na letišti, pokud se rozhodnu vrátit do Ruska. To mě samozřejmě nepřekvapuje. Dalo se to čekat,“ řekl Ilja Jašin ruskému nezávislému webu.
Srpnová výměna vězňů, díky níž se Jašin dostal na svobodu, je označována za největší mezi Moskvou a Západem od konce studené války. Její součástí bylo 26 lidí. Do Ruska se dostalo deset osob včetně v Německu usvědčeného vraha a důstojníka ruské tajné služby FSB Vadima Krasikova. Ve skupině bylo osm dospělých a také dvě děti. Z Ruska pak zamířil Evan Gershkovich, Paul Whelan a Alsu Kurmaševová do Spojených států a 13 lidí do Německa. Mezi nimi byli kromě Jašina, Vladimira Kara-Murzy a Andreje Pivovarova také obránce lidských práv Oleg Orlov a další kritici ruského režimu nebo jeho války na Ukrajině.
Jašin působil v moskevské komunální politice a do svého zatčení byl jedním z posledních opozičních politiků, kteří zůstali v Rusku a otevřeně kritizovali ruský vojenský vpád na Ukrajinu. V prosinci 2022 byl Ilja Jašin odsouzen na 8,5 roku do trestanecké kolonie za to, co ruské úřady nazývají šířením nepravdivých informací o ruské armádě.
Důvodem trestního stíhání bylo video na YouTube, kde Jašin mluvil o zločinech ruské armády v ukrajinské Buči. Jašin rozebíral argumenty ruské propagandy, která se snažila dokázat, že ruská armáda civilisty nezabíjela a že dokumentární důkazy o masakru byly inscenací a provokací.
„Nedal jsem svůj souhlas, aby mě poslali mimo Rusko,“ řekl Jašin novinářům v Bonnu v srpnu krátce po výměně vězňů. „Co se stalo 1. srpna, nevnímám jako výměnu. Vnímám to jako mé vyhoštění z Ruska, proti mé vůli. A upřímně říkám, víc než cokoliv jiného si teď přeji vrátit se domů.“
Slova o tom, že se chce vrátit zpět do Ruska, zopakoval i v rozhovoru pro deník FORUM 24 v polovině letošního listopadu. „Necítím se jako emigrant, každý den přemýšlím nad možností vrátit se do Ruska, pracovat tam a být prospěšný svému lidu,“ řekl.
„Jsem naprosto přesvědčený o tom, že západní politici jednali s dobrým úmyslem, a jsem velmi vděčný, že v rámci této výměny zachránili život několika lidem,“ vysvětlil. „Nemám žádné výtky vůči západním politikům. Mám výtky vůči Vladimiru Putinovi, který nedává svým politickým oponentům možnost žít a pracovat v Rusku,“ uzavřel.
V listopadu spolu s prominentními odpůrci režimu ruského prezidenta Vladimira Putina – Vladimirem Kara-Murzou a Julijí Navalnou – uspořádali protiválečný pochod. Požadovali stažení ruských invazních jednotek z Ukrajiny, proces s Putinem jako válečným zločincem a propuštění všech politických vězňů v Rusku. Protestního pochodu se zúčastnily nižší tisíce lidí.
