Stížnosti na kruté a svévolné zacházení s mobilizovanými muži se v Rusku množí. Stejně tak se ukazuje neschopnost či neochota úřadů podat rodinným příslušníkům informace, kde se jejich příbuzní odvedení do armády a na frontu vlastně nacházejí a jestli jsou vůbec naživu.
Olga Belonovská přijela ze Spasska-Dalného do Moskvy, aby požádala ministerstvo obrany o zahájení pátrání po svém manželovi. Kromě toho přivezla i kolektivní stížnosti příbuzných dalších vojáků a také flash disk s videozáznamy, které ženám poslali sami vojáci. Na jednom z nich je vidět jáma, kde velení drží vojáky. Zprávu přinesl kanál na telegramu Ostorožno Novosti.
Mobilizovaní vojáci sdělili svým ženám, že v jámě končí ti, kteří odmítají plnit své úkoly, dokud nedostanou řádné uniformy. Z jámy se dá dostat jen za poplatek 400 tisíc rublů (asi 100 tisíc korun). Podle Olgy Belanovské jim velitelé nařizují, aby se svlékli, protože čekají, že tím z nich peníze dostanou rychleji. Mobilizovaní muži uvedli, že video, kterým své tvrzení dokládají a na kterém jsou polonazí, bylo natočeno na podzim, kdy bylo chladné počasí.
Vojáci také informovali, že dovolenku dostávají pouze za peníze. Sazby začínají od 200 tisíc a závisí na termínu. „Ti, kteří platí, byli na dovolené každý dvakrát,“ říká Olga Belanovská. Vojáci jsou navíc drženi bez jídla a vody. Jídlo dostanou jen tehdy, když vykopou „pět zákopů denně“. Zranění muži nemají šanci absolvovat prohlídku před vojenskou lékařskou komisí a jsou posíláni zpět do válečné zóny i o berlích. Zraněným se neposkytuje žádná rehabilitace a nedostávají dovolenou.
Pokud jde o zmíněný případ manžela paní Olgy, osmadvacetiletý Maksim ze Spasska-Dalného pracoval před válkou jako skladník. Loni na podzim byl mobilizován a nastoupil k 60. brigádě. V červenci velení poslalo „zbytky jeho skupiny“ do Bachmutu bez řádných uniforem a proti tankům pouze „s automatickými puškami“. Maxim a jeho spolubojovníci odmítli úkol splnit, načež byli vsazeni do jámy, byly jim odebrány zbraně, neprůstřelné vesty a pasy. Oleg byl převelen k jiné, 57. brigádě, a po 4. červenci přestal komunikovat.
Olga pak dostávala různé zprávy, podle kterých byl její muž buď zabit a jeho tělo je v márnici ve Světlodarsku, podle jiných je živý a u útvaru. Podle některých spolubojovníků je Oleg zraněný a držený ve sklepě s dalšími zraněnými, kterým velitelé odebrali doklady. Odletěla do Moskvy, aby získala nějaké informace a navštívila prezidentskou administrativu a ministerstvo obrany. Odtamtud ji zase poslali na generální prokuraturu.