Jedno z nejznámějších ruských muzeí, Treťjakovská galerie v Moskvě, obdrželo dopis od ministerstva kultury. To požaduje provést hloubkovou prohlídku vystavovaného umění a podat zprávu o tom, jak prezentované exponáty odpovídají současným požadavkům na duchovní a mravní hodnoty, které režim v Rusku vyžaduje na základě Putinova dekretu.

Důvod ke kontrole pochází ze stížnosti jednoho z návštěvníků slavné galerie. Muž jménem Sergej Šadrin si totiž stěžoval, že expozice Treťjakovské galerie je v rozporu se státní politikou „zachovat a posílit tradiční ruské duchovní a mravní hodnoty“, kterou vyhlásil ruský diktátor Putin.

Dále čtěte

Putin chce přesvědčit svět, že demokracie, lidská práva a právní stát jsou falešné hodnoty, říká nositelka Nobelovy ceny

Ruský prezident Vladimir Putin nemá strach ze Severoatlantické aliance, ale bojí se myšlenky svobody, která se přiblížila k hranicím Ruska,…

Údajnému Šadrinovi se nelíbilo, že při prohlídce galerie narazil na díla „nesoucí známky destruktivní ideologie“, která v něm vyvolala negativní pocity. Navíc na něj stejně působila i díla mnoha umělců z druhé poloviny dvacátého století, kde se objevují výjevy pohřbů, ale také „opileckého alkoholismu“.

Zvláštní averzi má stěžující si divák vůči polyptychu Poslední večeře od známé malířky Natalie Nestěrovové, neboť nebyl schopen „pochopit, kdo je na obrazech Jidáš“. Podobně nepochopil sochu Alexandra Burganova Pieta, protože Panna Marie nemá hlavu.

Zaměstnanec Treťjakovské galerie, který si přál zůstat v anonymitě, komentoval situaci lakonicky: „Máme co do činění s typicky sovětským přístupem k nakládání se závadným uměním. Přijde dopis od lidu, a následně se rozjede oficiální mašinérie.“

Dekret, o němž se údajný nespokojený divák zmiňuje, je dekret „O schválení základů státní politiky pro zachování a posílení tradičních ruských duchovních a mravních hodnot“, který Putin vydal 9. listopadu 2022. K jím prosazovaným tradičním hodnotám patří zejména vlastenectví v ruském pojetí, silná rodina, tvůrčí práce a přednost duchovního před materiálnem. Dekret tak zmiňuje nutnost bojovat proti „destruktivním ideologiím“, které jsou Rusku tajně a cíleně podsouvány akcemi Spojených států a dalších „nepřátelských zemí“.

Anonymní zaměstnanec galerie přirovnává tento krok k události z roku 1962, kdy byl na výstavu moderního avantgardního umění pozván tehdejší šéf Sovětského svazu Nikita Chruščov a na místě se rozčílil a výstavu ihned zakázal. Avantgarda byla od té doby považována za nežádoucí a všichni autoři měli být za trest vyloučeni z řad komunistické strany. To se však nepovedlo, neboť nikdo z vystavujících členem této zločinecké organizace nebyl.

Galerie musí na ministerský přípis požadující kontrolu reagovat nejpozději do 6. února.