S raketovým nárůstem počtu případů nemoci covid-19 po celé Evropě roste i vlna dezinformací. Mnoho z nich se uměle vyrábí v Rusku, což je dost patrné z toho, odkud se nejdříve vynořují. Nejúčinnější jsou ty, které lež obalí nějakou pravdou, aby to lidé snáze spolkli.
Server euvsdisinfo.eu uvádí příklady výmyslů, které se šíří z ruských dílen. Jedna taková fáma tvrdí, že Ukrajina koupí novou ruskou vakcínu a že k nákupu dojde přes členské státy Evropské unie. Ve skutečnosti je tomu tak, že se odborníci obávají, že schválení ruské vakcíny bylo předčasné. Podle Lancetu, jednoho z nejznámějších lékařských časopisů na světě, ruská vakcína ještě ani nezahájila třetí fázi testování. Dalším problémem tohoto tvrzení je skutečnost, že žádný z členských států neoznámil svůj záměr vakcínu koupit. Podle vyjádření ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského EU potvrdila, že pomůže Ukrajině získat skutečnou vakcínu, jakmile se objeví a nebudou o ní ze strany vědců žádné pochybnosti.
Příběh je součástí širšího dezinformačního tažení, které tvrdí, že Rusko bojuje proti pandemii účinněji než západní demokracie, čímž zvyšuje důvěryhodnost ruské vakcíny a podkopává důvěryhodnost jiných (západních) vakcín.
Používá se tu i starý dezinformační trik. Když chcete narušit důvěryhodnost čehokoliv, tak vezmete lež a zabalíte ji do nějaké pravdy.
Aby prokremelská média podkopala pověst západních vakcín, vzala část pravdy o oxfordské vakcíně (která je vyvinuta s použitím virového přenašeče šimpanzů) a přejmenovala ji na „opičí vakcínu“. To umožňuje prokremelským médiím naznačit, že britská vakcína promění lidi v opice, a také využít kritiky zastánců práv zvířat a odpůrců očkování. Ironií je, že principy, na nichž stojí ruská vakcína Sputnik V, jsou ve většině ohledů stejné jako u té z Oxfordu.
Profesor Andrew Pollard, ředitel Oxford Vaccine Group, k tomu říká: „Typ vakcíny, kterou máme, je velmi podobný řadě jiných vakcín, včetně té ruské, a všechny používají běžný virus nachlazení u lidí nebo u šimpanzů.“ Z hlediska působení viru jsou ta těla stejná. Jak řekl, použití šimpanzího viru nachlazení byl takový „převozník“, jak dostat genetický materiál z koronaviru do vakcíny. „Naše těla se nedívají na virus a neříkají si ‚tohle je od šimpanze, tohle je od člověka‘, vidí jen shluk bílkovin, aby si vyvolala imunitní reakci,“ dodal Pollard.