
Ilustrační foto FOTO: Wikimedia Commons / Enriquillonyc / CC BY-SA 3.0
FOTO: Wikimedia Commons / Enriquillonyc / CC BY-SA 3.0

Zatímco se v Rusku diskutuje o perspektivách řešení konfliktu na Ukrajině a ministerstvo obrany vydává další zprávy o vytlačování ukrajinských ozbrojených sil z té či oné oblasti, množí se znepokojivé události, píše kanál Kremljovskij bezBašennik na síti Telegram. Na ruském území jen od začátku roku zaútočily ukrajinské rakety a bezpilotní letouny na více než 20 významných průmyslových a infrastrukturních objektů a způsobily značné škody. Těchto útoků navíc stále přibývá.
Nejčastěji jsou terčem útoků ropné rafinerie a sklady pohonných hmot. V prosinci a lednu bylo provedeno 16 úderů proti velkým rafineriím a skladům ropy v evropské části Ruska, včetně útoků na rafinerie v Rjazani a Nižním Novgorodu a na sklad ropy v Engelsu.
Náklady na výrobu jednoho dronu typu Deep Strike se odhadují na 100 tisíc až 200 tisíc dolarů, říká Anatolij Chrapčinskij, letecký expert a zástupce ředitele ukrajinské společnosti, která vyrábí vybavení pro elektronický boj. Podotýká, že takové drony, vyrobené z levných materiálů, se používají k masivnímu úderu na ruskou infrastrukturu. Účinnost kombinovaných útoků přitom může díky použití různých typů dronů dosáhnout až 55 procent.
„Obecně jsou útoky dronů stále aktivnější: jen v lednu se tři ‚vlny‘ skládaly z celkem více než čtyř stovek strojů. Zatím tyto údery sice nemohou drasticky omezit rafinaci ropy a pravděpodobně nezpůsobí vážné ekonomické problémy, ale mnohem důležitější je psychologický pocit nejistoty. V poslední době dokonce i Z-blogeři (prokremelští váleční komentátoři, pozn. red.) stále častěji podrážděně píší, že protivzdušná obrana nedokáže čelit ukrajinským útokům, které budou v budoucnu jen sofistikovanější. Dlužno dodat, že člověk má dojem, že protivzdušná obrana v Rusku pokrývá strategické objekty, zatímco o ropné rafinerie vlastněné soukromými společnostmi se zřejmě nikdo nestará,“ píše ekonom Vladislav Inozemcev.
Problémy způsobené systémy protivzdušné obrany se podle něj v posledních týdnech staly trendem. Nejde jen o ázerbájdžánské letadlo sestřelené u Grozného, ale nedávno dvě ruská letadla cestující do Moskvy přes Kaspické moře (Aeroflotu z Istanbulu a Pobědy z Dubaje) nuceně přistála v Astrachani. Letadla mohla být zasažena prostředky elektronického boje. To znamená, že hrozby pro civilní obyvatelstvo v Rusku rostou.
„Evropská unie vydala směrnici zakazující lety jakékoli letecké společnosti cestující ze zemí EU nebo do nich ‚v ruském vzdušném prostoru západně od 60. poledníku východní délky‘ v jakékoli letové hladině a v dohledu není žádný zlom v tomto trendu. Každý ví, že letiště ve velkých ruských městech nyní přerušují provoz kvůli leteckému poplachu téměř každý týden.“
Vladislav Inozemcev na závěr poznamenává, že „podpora Rusů Kremlu pramení z toho, že operaci na Ukrajině nevnímají jako válku„, protože se „liší od všeho, co si lidé se sovětským ‚otrlým‘ myšlením s tímto pojmem spojují“. Tento pohled ale mohou přehodnotit, a pak bude pro úřady stále obtížnější ve vojenské operaci na Ukrajině pokračovat.