Ruské úřady požadují, aby YouTube zablokoval populární kanál vězněného kritika Kremlu Alexeje Navalného, který v posledních letech zveřejňoval virální videa ohledně korupce ve vysokých kruzích a inicioval protivládní protesty.

Podle zprávy webu Themoscowtimes žádost přišla necelý týden poté, co ruský internetový regulátor Roskomnadzor zablokoval 49 webových stránek spojených s Navalným a snažil se zakázat účty jeho spolupracovníků na twitteru. Moskevský soud minulý měsíc prohlásil Navalného aktivistickou a politickou síť za „extremistickou“, čímž fakticky zakázal jejich činnost před podzimními volbami, v nichž jde o hodně.

Dále čtěte

Předplatné s dárkem: Předplaťte si Týdeník FORUM, pojďte na koncert a dostanete vstupenku zdarma

Kupte si roční předplatné Týdeníku FORUM za zvýhodněnou cenu spolu s lístkem na koncert 30 let bez okupantů PRAŽSKÝ VÝBĚR…

„Navalnyj Live“, který má téměř 2,5 milionu odběratelů, obdržel v pondělí pozdě večer e-mail od YouTube, v němž mu byla oznámena žádost Roskomnadzoru o zablokování celého účtu, uvedla Navalného spolupracovnice Ljubov Sobolová.

Sobolová, právnička, producentka a tvůrkyně obsahu „Navalnyj Live“, která po označení za „extremistku“ ukončila svou kampaň za kandidaturu do parlamentu, uvedla, že Roskomnadzor požádal YouTube také o zablokování jejího osobního kanálu, který má 60 000 odběratelů.

Státní regulátor začátkem tohoto týdne požadoval, aby YouTube zablokoval čtyři další kanály Navalného spojenců. Roskomnadzor se také zasadil o zablokování všech účtů na sociálních sítích spojených s Navalným, protože obsahují „výzvy k provádění extremistické činnosti a masových nepokojů“.

Sobolová uvedla, že se hodlá s požadavkem Roskomnadzoru přít jak u správců YouTube, tak u ruských soudů. Tvrdí, že žádost dohledového orgánu o zablokování kanálů je nezákonná, protože nařízení ruského soudu ještě nevstoupilo v platnost a protože odstranění podléhá pouze konkrétní obsah.

YouTube a technologičtí giganti jako Twitter a Facebook rovněž čelí řadě mnohamilionových pokut na základě obvinění z neodstranění obsahu, který je v Rusku považován za nezákonný, a také za to, že nelokalizovali údaje uživatelů.

Skupiny na ochranu práv považují tyto aktivity úřadů za součást snahy Kremlu potlačit disent před parlamentními volbami, které se uskuteční letos v září.