KOMENTÁŘ / S mimořádně krásným Krymským poloostrovem je spojeno mimořádné množství mýtů. Mnohým z nich věří nejen široká veřejnost, ale i novináři a odborníci na mezinárodní vztahy. Jeden z mých oblíbených mluví o hrdinské záchraně Ifigenie, dcery krále Agamemnóna, která měla být obětována bohyni Artemidě, aby zajistila úspěch válečné výpravy jejího otce do Tróji. Naštěstí bohyně zasáhla a přivedla Ifigenii do kouzelné země Tauridy, dnes známé jako Krym.
Další mýtus týkající se Krymu se soustředí na Jaltskou konferenci, která se konala v únoru 1945. Konference spojeneckých mocností za druhé světové války rozdělila Evropu na dvě části – jednu ovládanou Sovětským svazem a druhou demokratickými vládami. Pravdou je, že sovětský diktátor Josif Stalin se zavázal uspořádat svobodné volby na územích, která osvobodila Rudá armáda. Západní představitelé však neměli prostředky, jak jeho závazek prosadit. Přesto dodnes přetrvává mýtus o tom, že Franklin Delano Roosevelt a Winston Churchill jednoduše předali střední a východní Evropu Stalinovi bez ohledu na její obyvatele.
Není pochyb o tom, že přesně takto si Vladimir Putin představuje poválečná mírová jednání na Ukrajině. Na základě falešných ujištění a nesplnitelných slibů bude od Západu vymáhat územní a politické ústupky. Je proto znepokojující, že toto „východisko“ stále některé politiky v zemích NATO a EU oslovuje. Abychom neupadli do zajetí dalšího jaltského mýtu, musíme Ukrajině pomoci obnovit její svrchovanou moc nad Krymem. Musíme jasně ukázat, že jakýkoli pokus o změnu hranic silou se v 21. století nevyplácí. Musíme ukázat, že mezinárodní právo nejsou jen prázdné řeči.
Ukrajina má naprosté právo obnovit svoji moc nad Krymem. Je to jediný způsob, jak zastavit zvrácené imperialistické sny Ruska. Jakmile se Krym vrátí do ukrajinských rukou, Kreml a Rusové konečně pochopí, že měnit hranice silou se nevyplácí, budou muset přehodnotit svůj přístup k Ukrajině a jejímu demokraticky zvolenému vedení.
Pokud nebudeme jednat a místo toho budeme věřit falešným příběhům z Ruska nebo uděláme stejnou chybu jako Roosevelt a Churchill tím, že budeme slepě věřit jakýmkoli slibům ze strany Ruska, aniž bychom byli schopni je prosadit, jen podpoříme další vojenské útoky ze strany Moskvy. Tyto útoky přinesou Ukrajině ještě více utrpení a smrt. Dovolte mi, abych se vyjádřil jasně. Ruské vedení nemá zájem o jakýkoli mír na Ukrajině. Putin a jeho kumpáni mají zájem pouze o válku a smrt. Jediný způsob, jak je zastavit, je vytlačit je z celého ukrajinského území.
Existuje ještě jeden důvod, proč je osvobození Krymu a dalších částí Ukrajiny okupovaných Ruskem klíčové: je to vzkaz Pekingu. Agresivní chování Číny v jejím okolí vzbuzuje stále větší obavy, zejména pokud jde o Tchaj-wan. Důsledky jakéhokoli útoku na tchajwanskou demokracii by byly obrovské, a to jak z ekonomického, tak z politického hlediska, v celosvětovém měřítku, včetně Evropy, Spojených států a samotné Číny.
Proto o Krymu nemůžeme vyjednávat. Musíme dát Moskvě jasně najevo, že jakákoli normalizace vztahů v budoucnu, včetně zrušení sankcí a zrušení omezení cen ruské ropy, je podmíněna zrušením všech rozhodnutí o anexi a vzdáním se jakýchkoli nároků na celou Ukrajinu. Západní bezpečnostní záruky pro Ukrajinu se zcela jistě musí vztahovat i na Krym.
O tom budu tento týden jednat s ministrem zahraničí Antony Blinkenem během našeho setkání ve Washingtonu. Nebude to snadné, ale Česká republika, EU a USA mají prostředky, jak toho dosáhnout. Potřebujeme jen více odvahy – odvahy bránit svobodu, právní stát a demokracii proti podivným, ale nebezpečným diktátorům. Pokud vytrvají Spojené státy, vytrvá i Evropská unie.
Putin byl podobně jako král Agamemnón s Ifigenií ochotný obětovat mezinárodní řád pro dosažení svých cílů. Pokud ho chceme zachránit, musíme tak učinit společně s Ukrajinci na Krymu. Jakmile Putinovu reputaci potká stejný osud jako Agamemnóna, můžeme na Krymu svolat konferenci, na níž se bude diskutovat o skutečném rozdělení Evropy, o ruské části, která nepřekročí mezinárodně uznané hranice Ruské federace, a o svobodné části, v níž svobodný svět hájí své vlastní zájmy.
Autor je ministr zahraničních věcí za Piráty. Komentář vyšel v anglickém znění na webu Washington Examiner.