Ještě před pár dny bylo v bytovém komplexu ve Schwaigerově ulici docela živo. Za železnou branou, otvíranou na vstupní kartu, po hřišti na dvorku pobíhala kupa pokřikujících dětí, za necelou čtvrthodinu dovnitř či ven prošla asi desítka dospělých. Zdejší skupina bytových domů patřících ruské ambasádě (podobně jako další například ve vedlejší Wolkerově ulici či v nedaleké Ovenecké) nyní výrazně ztichne.

Poslední květnový den je finálním termínem, do kdy se má početní stav diplomatických pracovníků a akreditovaných zaměstnanců velvyslanectví Ruské federace v Praze snížit o 63 lidí. S nimi Česko opustí i partneři a děti.

„Ruská federace má stáhnout ze svého velvyslanectví v Praze celkem 63 pracovníků, nikoliv tedy pouze diplomatů. Platí, že podle našeho ujednání na základě článku 11 Vídeňské úmluvy má ruská strana na všechny úkony čas do konce května. Do té doby tedy nebudeme celou věc konkrétněji komentovat,“ říká mluvčí českého ministerstva zahraničí Eva Davidová.

Kdo to bude řídit

Bez odpovědi proto zatím zůstaly některé podstatné otázky. Například to, zda součástí snah o narovnání vztahů a počtu lidí na ambasádách je i omezení počtu vozů s ruskou diplomatickou značkou. O snížení jejich množství ze současných asi sedmi desítek české ministerstvo zahraničí marně usilovalo od roku 2015.

Auta s diplomatickou značkou požívají veškerou mezinárodní diplomatickou ochranu, nesmí být zastavována ani kontrolována nejen uvnitř státu, ale ani při přejezdu státní hranice.
Auty se speciálním označením CD (z francouzského corps diplomatique) se mohou – za běžných okolností – v rámci schengenského prostoru prakticky zcela nerušeně a bez rizika byť namátkové kontroly převážet osoby i libovolné zboží.

„Diplomatická auta jsou něco jako diplomatická pošta. Jsou v podstatě nedotknutelná. Dá se v nich převážet či pašovat v podstatě cokoli. Rusové v tom byli přeborníci a skutečně bych se divil, kdyby od svých zvyků upustili,“ komentoval to už dříve pro HlídacíPes.org bývalý ředitel české rozvědky Karel Randák.

Počet potenciálních řidičů těchto vozů se však rozhodně sníží. Na velvyslanectví Ruska v Praze má být od června maximálně stejný počet lidí jako na české ambasádě v Moskvě. Tedy sedm diplomatů, 25 administrativně-technických pracovníků a 19 zaměstnanců z místních zdrojů.

Server Seznam Zprávy upozornil, že pražské Letiště Václava Havla má kvůli odjezdu diplomatů nahlášené tři speciální lety z Ruska a do Ruska v závěru května. První z nich se uskutečnil již o víkendu, další dva měly odletět včera, v pondělí 31. května.

Reciprocita se ale nevztahuje na konzuláty v Karlových Varech a v Brně. Na nich v součtu zůstává sedm diplomatů a deset administrativně-technických pracovníků.

Toto není vyhoštění

Kritika přebujelé ambasády se objevovala dlouhodobě jak mezi demokratickými politiky, tak v médiích i ve zprávách tajných služeb.

„Ta asymetrie zastoupení je historicky urážlivá. Vysoký počet lidí na ruské ambasádě je relikt okupační mocnosti, je to sídlo místodržícího, je to dehonestující a jako pamětníkovi roku 1968 mi to vadí,“ komentoval to už před lety tehdejší poslanec za KDU-ČSL, sociolog Ivan Gabal, který na problematiku dlouhodobě poukazoval.

Až kauza Vrbětice, výbuchy v muničních skladech z roku 2014, za nimiž podle zjištění českých tajných služeb a policie stáli zpravodajci ruské GRU, byla natolik závažná, že vyvolala ostrou diplomatickou reakci Česka. V první fázi Prahu muselo opustit 18 diplomatů, které české tajné služby označily za zpravodajce ruských tajných služeb.

Protože ruská strana nezachovala očekávanou reciprocitu a do 24 hodin muselo Moskvu opustit rovnou dvacet českých diplomatů, spor eskaloval.

Tato druhá fáze odchodů osazenstva ruské ambasády v Praze však již není z hlediska české diplomacie vyhoštěním, nýbrž „stažením“ s odkazem na zmíněný článek 11 Vídeňské úmluvy.

„Není-li zvláštní dohody o počtu členů personálu mise, může přijímající stát požadovat, aby počet personálu mise byl udržován v hranicích, které on považuje za rozumné a obvyklé, se zřetelem k okolnostem a podmínkám v přijímajícím státě a k potřebám příslušné mise,“ stojí v ní.

„Vypovězení (podle článku 9 Vídeňské úmluvy) může být podle okolností vnímáno jako nevlídný akt. Naproti tomu stanovení počtu míst má sloužit k racionálnímu fungování velvyslanectví za daných okolností,“ vysvětluje MZV na svých stránkách.

„Na rozdíl od vypovídání členů mise není smyslem stanovení maximálního počtu míst nikoho trestat. Zároveň tento postup stanoví dlouhodobě maximální počet pracovníků na ruském velvyslanectví v Praze,“ dodává s tím, že pokud by někdy v budoucnu chtěla ruská strana počet diplomatů či administrativně-technických pracovníků zvýšit, může to udělat jen se souhlasem české strany.

HlídacíPes.org se s dotazem, jak se snížený počet pracovníků české ambasády v Moskvě odrazil na práci velvyslanectví a zda má nějaké konkrétní dopady fakt, že Rusko zařadilo Česko na seznam nepřátelských zemí, obrátil i přímo na českého velvyslance v Rusku Vítězslava Pivoňku. Ten na dotazy nereagoval.

Jisté je, že české velvyslanectví v Moskvě muselo vedle vyhoštěných diplomatů již nuceně propustit většinu ruských místních sil, které zaměstnávalo. Výpověď do konce května dostalo celkem 79 Rusů, což už nyní ochromilo činnost Českého domu v Moskvě.