Jmenný seznam padlých Rusů na Ukrajině, který na svých stránkách zveřejňuje ruský portál Mediazona, překročil další tragickou hranici. Mezi identifikovanými oběťmi, kterých je nyní již více než třicet tisíc, nově přibyli další čtyři podplukovníci. Velké ztráty utrpěly zejména dělostřelecké a raketové jednotky. Skutečný počet Rusů padlých během Putinovy války na Ukrajině je o mnoho vyšší, píše web. Podle jeho propočtů se už v květnu blížil k 50 tisícům mrtvých vojáků.
Je to přísně střežený údaj, který Rusko zpravidla ani náznakem nezmiňuje. Skutečné údaje o svých ztrátách tají, stejně jako bránící se Ukrajina. Ruští investigativní novináři ovšem začali z veřejně dohledatelných zdrojů, nekrologů, oficiálních oznámení, fotografií nových hrobů na hřbitovech a z dalších údajů skládat nezpochybnitelný seznam ruských ztrát na Ukrajině. Ten před několika dny překročil 30 tisíc jmen. Protože vychází z práce dobrovolníků, je samozřejmé, že se nemůže zdaleka podařit spočítat všechny oběti, jak samotný web připouští. I tak ale lze z jeho seznamu vyčíst různé informace.
Jak web uvádí, za poslední dva týdny padli na Ukrajině nejméně čtyři podplukovníci, včetně velitele 7. gardového motostřeleckého pluku Jegora Boldyreva, velitele dělostřelců Andreje Kovala, který se přihlásil dobrovolně, a dalších dvou důstojníků stejné hodnosti, Anatolije Matinova a penzionovaného Sergeje Savenoka, který odešel bojovat také dobrovolně. Z důstojníků byl v 61 letech nejstarší, všichni tři zbývající podplukovníci byli věkem čtyřicátníci. Celkem Rusko na Ukrajině přišlo již o nejméně 284 důstojníků od hodnosti podplukovníka výše. Jak web uvádí, již po několik týdnů byl zaznamenán mírný nárůst počtu obětí v řadách ruské artilerie a raketového vojska. Ohromné ztráty pak měly utrpět zejména jednotky působící v Záporožské oblasti.
Jmenný seznam padlých lze považovat za víceméně nezpochybnitelnou dolní hranici skutečného počtu ruských ztrát na Ukrajině. Mediazona již v dříve provedla spolu s webem Meduza výzkum nadměrné úmrtnosti mužů, podle kterého již v květnu zahynulo na Ukrajině zhruba 47 tisíc vojáků. Vzhledem k tomu, že padlí tvoří většinou zlomek skutečných ztrát ve válce (do nichž se počítají také zranění, zajatí, či pohřešovaní vojáci), lze předpokládat, že skutečný počet ruských ztrát v závislosti na kvalitě poskytnuté zdravotní péče zraněným a na dalších faktorech bude mnohonásobně vyšší. Ukrajinci odhadují, že Rusko od začátku plnohodnotného konfliktu již ztratilo více než čtvrt milionu vojáků.
Bude Putin mobilizovat?
Na počátku srpna podepsal ruský prezident Vladimir Putin zákon, který zvýšil horní hranici pro povinnou vojenskou službu na 30 let. Zákon současně zakázal Rusům vycestovat, aby se službě v armádě vyhnuli. Podle ukrajinského vojenského experta Oleksandra Musijenka ale nemusí ruský prezident oficiálně vyhlásit další kolo mobilizace, aby doplnil ztráty bojujících jednotek. Mobilizační dekret ze září 2022 zůstal v platnosti a ruský prezident se prý také chce vyhnout odporu většinové ruské společnosti, který provázel předchozí „oficiální“ kolo mobilizace.
Musijenko přesto očekává, že v září a v říjnu mobilizační úsilí ruské armády zesílí. Putin podle něj chce navýšit jak počet vojáků v rámci samotného Ruska, tak získat muže, kteří by umožnili rotaci jednotek nasazených na Ukrajině. Podle některých odhadů by do armády mělo Rusko na podzim povolat několik set tisíc branců.