Představitelé Ruska a Číny by si v novém bezpečnostním systému rádi rozdělili s dalšími mocnostmi sféry vlivu. Brání se proto tomu, aby se k nim šířily hodnoty, které prosazují Evropská unie a NATO. Na debatě pořádané Iniciativou pro evropské hodnoty v Praze to dnes řekl předseda Vojenského výboru NATO Petr Pavel. S Ruskem je podle něj třeba jednat z pozice síly a být zároveň připraveni na dialog.

Představa čínské i ruské strany o novém bezpečnostním systému je podle Pavla taková, že si „velcí kluci rozdělí teritorium, udělají si čáry na hřišti a vytvoří si jistou rovnováhu mezi sebou, která jim umožní své zóny vlivu kontrolovat a vzájemně si do nich nelézt“. „To si myslím, že je představa, která může vyhovovat čtyřem, pěti zemím na světě, a tomu zbytku by to asi vyhovovalo méně,“ podotkl český generál ve službách NATO. Je podle něj proto celkem přirozené, že se Rusko a Čína budou bránit tomu, aby se k nim šířily evropské hodnoty.

Kompromis je pro Rusko důkazem slabosti

Ve vztazích s Ruskem a Čínou se podle Pavla vytvořila situace, ve které se těžko vede dialog. Poznamenal, že obě země nerespektují základní pravidla. „Myslím si, že s Ruskem je potřeba v následujícím období jednat na jednu stranu tak, jak je zvyklé, to znamená Rusko rozumí argumentu síly, protože vůle ke kompromisu jednání je považována za slabost, ale na druhé straně musíme být připraveni na dialog, když k němu situace nastane nebo když bude zájem obou stran,“ řekl Pavel.

Ruskou propagandu označil za plíživou nákazu, která na první pohled není vidět. Evropa na ni podle něj není schopna efektivně a rychle argumenty reagovat. Zároveň řekl, že chybou je neschopnost západních států „férové sebereflexe“. Jako příklad uvedl intervenci západu v Libyi, která je označována za strategický úspěch. Podle Pavla z vojenského hlediska byla operace úspěšná, nebyl ale připraven další plán vývoje v Libyi, což vedlo k chaosu.

Migrační krize se hodí více stranám

Odmítl, že uprchlická krize by byla cíleně Ruskem nebo Muslimským bratrstvem využívána. „Netroufám si tvrdit, alespoň pro to nejsou dostatečné důkazy, že by uprchlická krize byla nástrojem uměle zkonstruovaným, ať už laboratořích psychologické války nebo někde jinde, případně Muslimským bratrstvem nebo jiným státním či nestátním aktérem,“ řekl. Připustil, že se ale může hodit Rusku, některým islámským zemím a zcela jistě organizovanému zločinu, který na pašování uprchlíků vydělává.

Pavel také zkritizoval evropské země za nízké příspěvky do společné obrany NATO. Řekl, že Evropa je v řadě oblastech na USA tolik závislá, že případné zrušení Severoatlantické aliance by pro evropské země znamenalo katastrofu. „Troufal bych si tvrdit, že bez Spojených států se Evropa v současné době bránit nedá,“ řekl.

Vznik společné evropské armády, jak ji například prosazuje český prezident Miloš Zeman, je podle Pavla utopie. Domnívá se tak na základě přístupu jednotlivých evropských států. Myslí si, že budování něčeho nevyzkoušeného by bylo mrháním úsilí a času a Evropa by se spíše měla věnovat tomu, co již má.