Šéf ruské kosmické agentury Dmitrij Rogozin sdělil, že se dohodl s vedoucím Čínské národní vesmírné agentury Čang Kche-ťienem na společném vybudování vědecké základny na Měsíci.

Rogozin podle agentury TASS řekl: „Nedávno jsme se spolu dohodli, Rusko a Čína, že s největší pravděpodobností společně provedeme průzkum Měsíce a výstavbu měsíční vědecké základny.“

Generální ředitel Roskosmosu také zdůraznil, že čínské kolegy velmi respektuje a že „naši čínští kolegové letos měli několik nehod“, ale že jistě nepopadnou malomyslnosti a jejich odborníci si nelehnou na pohovku a nebudou křičet cosi o konci čínské kosmonautiky. Pokračují v práci a drží směr.

Obě strany prý zahájí kroky, aby určily obrysy projektu lunární vědecké základny. Ve čtvrtek odstartovala z kosmodromu Wenčang mise sondy Tianwen-1, kterou vynesla raketa Dlouhý pochod 5 a míří k Marsu.

„V tomto roce by se měla k Měsíci vydat čínská sonda, která by na něm měla přistát, odebrat vzorky, a návratová část by je měla dopravit na Zemi. Pokud se to povede, bude to další důležitý krok v čínském měsíčním programu. Proto je dobré si jej připomenout. Čína zahájila svůj vesmírný program první etapou, která měla ověřit její schopnosti dopravit výzkumné aparáty k Měsíci, umístit je na oběžnou dráhu a získat detailní fotografie měsíčního povrchu a informace o jeho charakteristikách. Sondy Čchang-e 1 a Čchang-e 2 (Chang’e) pořídily velké množství 3D fotografií a dramaticky zpřesnily znalosti topografie Měsíce. Tato etapa proběhla v letech 2007 až 2011… Také druhá etapa byla extrémně úspěšná. Jejím úkolem bylo zajistit přistání na měsíčním povrchu a vysazení měsíčního vozítka s názvem ‚Nefritový králík‘. Právě topografické studie misí v první etapě poskytly potřebná data pro výběr míst přistání. Dne 14. prosince 2013 přistál na přivrácené straně Měsíce v Moři dešťů přistávací modul Čchang-e 3.“ (Kosmonautix.cz)

První čínský pilotovaný kosmický let proběhl v říjnu 2003. V roce 2012 letěla do vesmíru v lodi Šen-čou 9 první Číňanka – Liou Jang. Spolu se dvěma kolegy se připojila ke stanici Tchien-kung 1.

Rusko oproti tomu poněkud ztrácí dech. Stavba nového kosmodromu Vostočnyj, který měl nahradit tradiční Bajkonur ležící po rozpadu SSSR na území samostatného Kazachstánu, se značně protahovala. Kolem stavby se vyšetřuje korupce. Kosmický program opouštějí odborníci, které nelze adekvátně zaplatit. Z příjmů teď vypadnou peníze za americké astronauty, za něž NASA platila Roskosmosu „letenky“. Budou létat na soukromých kosmických lodích.

Spojovat při kosmickém výzkumu síly je rozumné. Některé věci nemá smysl dělat paralelně a Mezinárodní vesmírná stanice takto úspěšně funguje i vzdor napětí mezi Západem a Ruskem. Vzhledem k tomu, že jde také o otázku prestiže, je ale spojování s Čínou pro Rusko zároveň přiznáním ubývání vlastních sil. Jistě se to bude nějak propagandisticky maskovat, ale je to zřejmé. Čína není pro Rusko jen partner, ale také soupeř a Moskva tahá za kratší konec provazu. Po půlstoletí od amerického přistání na Měsíci už ruský kosmický program nemá někdejší lesk a žije hodně ze své minulosti.