Rusko a Severoatlantická aliance úplně přerušily spolupráci, a to jak vojenskou, tak civilní. Řekl to agentuře RIA Novosti náměstek ruského ministra zahraničí Alexandr Gruško. Zodpovědnost za tento stav ruský diplomat přisoudil alianci.

„NATO se samo zřeklo pozitivního programu ve vztahu s Ruskem. Ten neexistuje. A zatím neexistují ani náznaky, že v NATO vědí, jak se dostat z této slepé uličky,“ prohlásil Gruško. Varoval, že za tohoto stavu roste riziko „nepředvídatelných incidentů a nesprávně pochopených záměrů“, z čehož by se mohl zrodit případný konflikt.

„Pokud jde o vojenský konflikt s NATO, všichni rozumní lidé doufají, že k tomu nedojde. Byla by to katastrofa pro celé lidstvo. Jsem přesvědčen, že to chápou i ve Washingtonu a v Bruselu,“ dodal náměstek ruského ministra.

Hluboké ochlazení ve vztazích mezi Ruskem a USA i podle dnešního článku agentury AP budí v Moskvě a Washingtonu obavy z ozbrojené konfrontace, která by chybou či špatným odhadem mohla vést k jaderné válce. Podle analytiků obě velmoci potřebují spolu více hovořit. Za to by se přimlouval i končící velitel sil NATO v Evropě.

„Za studené války jsme navzájem chápali signály, které jsme si dávali. Obávám se, že dnes je ani neznáme,“ řekl AP americký generál Curtis Michael Scaparrotti. V roli nejvyššího aliančního velitele v Evropě se pouze dvakrát setkal se svým protějškem, náčelníkem generálního štábu Valerijem Gerasimovem, i když spolu ještě několikrát hovořili telefonicky.

„Osobně si myslím, že komunikace je velmi důležitou součástí zastrašování,“ řekl Scaparrotti s odkazem na myšlenku, že vypuknutí konfliktu je méně pravděpodobné mezi protivníky, kteří znají své schopnosti a záměry. „Myslím, že bychom měli více komunikovat s Ruskem. Zajistilo by to, že bychom vzájemně chápali, proč děláme to, co děláme.“

USA a Rusko jako jaderné velmoci, které disponují více než 90 procenty jaderných zbraní na planetě, prohlašují, že v srpnu odstoupí od odzbrojovací smlouvy z roku 1987, která zakázala celou třídu jaderných zbraní, rakety středního a krátkého doletu. Vztahy se ochladily už ruskou-gruzínskou válkou v srpnu 2008 a zejména ruskou anexí Krymu a vypuknutím proruského povstání na východě Ukrajiny na jaře 2014, na což Západ zareagoval uvalením sankcí proti Rusku, jakož i omezením vojenské spolupráce.