Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti vedená Ruskem provádí tento týden vojenské cvičení ve Pskovském a Leningradském regionu, při kterém vojáci simulují útok NATO na některý z členských států této aliance. Vojáci jsou údajně cvičeni i v tom, jak budou vyzývat západní útočníky, aby se vzdali. Tisková agentura RIA Novosti říká, že vojáci jsou vybaveni nahranou zprávou v několika jazycích.
V ruštině, němčině a angličtině ženský hlas vyzývá ke kapitulaci a říká: „Vojáci NATO! Byli jste oklamáni! Nejste mírové síly! Odhoďte zbraně! Bojujete na cizí půdě. Tímto zrádným útokem jste narušili mír. Nyní budete čelit jen pronásledování a hněvu lidí, kteří nikdy nebyli poraženi ve válce. Odhoďte zbraně a přestaňte být loutkami v rukou svých vůdců!“
CSTO je „kolektivní silou rychlé reakce“ a začala cvičit 16. srpna. Tyto manévry jsou navrženy jako odpověď na imaginární útok proti jedné z členských zemí. Účastní se jich padesát ruských letadel a 6000 vojáků.
Co je vlastně tato organizace zač? Je mezivládní vojenskou aliancí, která byla podepsána dne 15. května 1992. V roce 1992 do ní patřilo šest postsovětských států patřících do Společenství nezávislých států: Rusko, Arménie, Kazachstán, Kyrgyzstán, Tádžikistán a Uzbekistán tehdy podepsaly smlouvy o kolektivní bezpečnosti, označované také jako „Taškentský pakt“ nebo „Taškentská smlouva“. Tři další postsovětské státy, Ázerbájdžánem, Bělorusko a Gruzie, podepsaly smlouvu následující rok a smlouva vstoupila v platnost v roce 1994. O pět let později, kromě Ázerbájdžánu, Gruzie a Uzbekistánu, státy smlouvu obnovily na dalších pět let a v roce 2002 se šestice dohodla na vytvoření organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti jako vojenské aliance. Uzbekistán se vrátil k CSTO v roce 2006, ale v roce 2012 z ní opět vystoupil.
V rámci této organizace mají členské země jakousi „omezenou suverenitu“. Rusko má od roku 2011 právo vetovat zřizování nových vojenských základem cizích zemí na jejich území. Zvláštní je také „mírová aktivita“, kterou CSTO navrhla v březnu 2015. Když ukrajinský prezident navrhl vyslání mírové mise OSN do Donbasu, generální tajemník „Taškentského paktu“ a bývalý příslušník KGB Rus Nikolaj Bordjuža navrhl, že by jeho organizace mohla toto poslání plnit, protože její členové na to mají příslušné kapacity. Jak by působení takových „mírových jednotek“ asi vypadalo, si každý soudný člověk může domyslet.
Věc s výzvami vojákům NATO, aby se vzdali, je komická. Proč by mělo NATO napadnout Arménii nebo Kyrgyzstán? Možná tomu ale někteří činitelé v Rusku a jeho satelitech věří a chtějí být připraveni na všechno. Proti chorobným představám se bojuje těžko.
