Postavení Ruska ve světě se mění, jen ne tím směrem, který Vladimir Putin plánoval. V blízké budoucnosti by měl být položen základ nového světového uspořádání, v němž by klíčovým prvkem mělo být naprosté jaderné odzbrojení Ruské federace, napsal ve svém sloupku Jurij Gudymenko, zakladatel hnutí Demikratična sokira a v současné době voják ozbrojených sil Ukrajiny.
Strach z ruské armády, který Západ zdědil z dob studené války, po nečekaném průběhu ruské agrese vůči Ukrajině zmizel. Spolu s ním se podle Gudymenka vytratil i hlavní důvod, proč považovat Rusko za zemi, se kterou se dá vyjednávat.
Gudymenko se ve svém textu ptá, proč se s Ruskem do budoucna vlastně vůbec obtěžovat. „Armáda prokázala svou degradaci ve vojenských záležitostech, ruská ekonomika očividně utrpěla zdrcující ránu sankcemi a jejím hlavním konkurentem nyní nejsou ekonomiky předních zemí světa, ale vlajková loď Černomořské flotily, křižník Moskva, který se dostal na dno rychleji. Standardní kremelské plynové vydírání sousedních zemí už konečně není aktuální. Ruský finanční systém, kupní síla jeho obyvatel, vesmírný průmysl, kultura a věda – nic z toho není něco, co by se nedalo uzavřít seriózním jednáním,“ píše Jurij Gudymenko.
Rusku kvůli jeho vlastnímu agresivnímu a nebezpečnému chování nezbývají argumenty, proč by ho civilizované země světa měly vnímat jako rovnocenného partnera. „Rusko nemá světu co nabídnout. Žádné peníze, žádné zboží, ale už ani žádný strach,“ domnívá se Gudymenko.
Kremlu podle něj zbývá jediný argument, na který v poslední době stále častěji a občas jakoby mimochodem upozorňuje. Jsou to jaderné zbraně.
Gudymenko se však domnívá, že ani jaderné vydírání už Ruskou federaci nikdy nevrátí do postavení velmoci a rovnocenného partnera nejen USA či Číny, ale dokonce už ani ne Indie nebo Brazílie. Přítomnost jaderných zbraní však bude podle něj doprovázet jakákoli jednání o Rusku a především o osudu Ruské federace po porážce ve válce.
To, že Rusko disponuje jaderným arzenálem, je hlavním destabilizačním prvkem ve světě. Podle Gudymenka však Rusko prokázalo svou nepřipravenost na držení jaderných zbraní, neboť ruští politici, úředníci, zástupci oficiálních úřadů začali veřejně požadovat jaderný úder na Ukrajinu poté, co se ukrajinská armáda odmítla vzdát. Navíc Rusko porušilo mezinárodní dohody, včetně Budapešťského memoranda z roku 1994, v němž poskytlo záruky bezpečnosti a územní celistvosti Bělorusku, Kazachstánu a Ukrajině výměnou za připojení se ke Smlouvě o nešíření jaderných zbraní. Jejím důsledkem bylo jaderné odzbrojení těchto států a jedinou zemí bývalého Sovětského svazu vlastnící jaderné zbraně tak zůstalo Rusko. „Rusko plivlo na literu a zejména na ducha Smlouvy o nešíření jaderných zbraní. V roce 1994 se Ukrajina zřekla jaderných zbraní a dobrovolně převedla své zásoby do Ruska pod zárukami bezpečnosti a nedotknutelnosti svých hranic. Nyní Rusko zaútočilo na Ukrajinu a veřejně jí hrozí jaderným úderem. Povzbuzuje to ostatní země k dobrovolnému odzbrojení? Pravděpodobně naopak,“ konstatuje Gudymenko.
Podle jeho názoru se navíc Rusko chová drze a agresivně, protože ví, že ani v případě porážky ho nečeká osud nacistického Německa. Ruští vůdci jsou přesvědčeni, že zůstanou nepotrestáni, i když svět uvidí sto masakrů v Buči a tisíc Mariupolů.
Logickým závěrem toho všeho je podle Gudymenka jaderné odzbrojení Ruska. „Musí přestat být státem s jadernými zbraněmi. Všechno ostatní, jiné cíle a cíle pro ukrajinské a západní politiky by měly být druhořadé,“ popsal.
Bez jaderných zbraní totiž podle něj Rusko nerozpoutá žádnou válku nikde na světě. Jeho naprosté jaderné odzbrojení by bylo signálem pro každého potenciálního agresora, že porušování mezinárodních dohod, jaderný terorismus, zabírání jaderných elektráren nezůstanou bez následků a budou potrestány.
„Rusko bez jaderných zbraní konečně zaujme místo, které by mělo obsadit v souladu se svými technologiemi, zdroji a úrovní rozvoje. Bude dodavatelem surovin bez nároků na světovládu,“ zakončil svůj text Gudymenko.