Podle slov mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova je Rusko připraveno jednat s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským o tom, jak „budou splněny podmínky Moskvy“. I s ohledem na úspěšnou protiofenzivu však zahraniční pozorovatelé říkají, že na žádné ruské návrhy by Ukrajina neměla přistupovat.

Peskov v rozhovoru pro propagandistický program Moskva Kreml Putin prohlásil, že Rusko je ochotno a připraveno s ukrajinským prezidentem jednat o tom, jak splnit ruská ultimáta. Byla to reakce na kategorické vyjádření Volodymyra Zelenského, že s Moskvou žádná jednání nepovede, dokud Rusko nepřestane ostřelovat ukrajinská města a zabíjet Ukrajince.

Dále čtěte

Týdeník FORUM: Průvodce opoziční nenávistí

Nový Týdeník FORUM se tentokrát podíval na temnou stranu síly, kde se dvě největší populistické strany ve stylu „kdo chce…

„Podmínky Ruska zůstávají stejné. Operace probíhá sama od sebe, všech cílů bude dosaženo,“ řekl Putinův mluvčí. Je třeba připomenout, že Kreml v poslední době výrazně omezil používání termínů „denacifikace“ a „demilitarizace“, které předtím ve spojení s válkou na Ukrajině velice často používal.

Bývalý litevský ministr zahraničí Linas Linkevičius se však domnívá, že za oním Peskovovým vyjádřeném není nic jiného než snaha Moskvy, jak konflikt na Ukrajině zmrazit, protože se nevyvíjí pro Rusko příznivě. Litevský diplomat se domnívá, že nyní nemá vyjednávání s Ruskem žádnou cenu. „Kreml naznačuje jednání, což znamená, že mu došel střelný prach a chtějí zmrazit okupovaná území. Za žádných okolností by jim to nemělo být dovoleno,“ řekl Linkevičius, který doufá také ve větší pomoc od západních partnerů.

„Velké naděje jsou vloženy do zvýšení dodávek zbraní, zejména díky americkému programu Lend-Lease. Ukrajinu je třeba očistit od Ruska. Tečka,“ zdůraznil exministr.

Poradce šéfa prezidentské kanceláře Michail Podoljak na konci června prohlásil, že mírová smlouva s Ruskem možná je, ale pouze v případě, když Ukrajina obnoví svou územní celistvost. Vedoucí vyjednávací delegace s Ruskem David Arachamia řekl, že Ukrajina obnoví jednání s Ruskou federací, až díky své protiofenzivě posílí a až se ruští agresoři vrátí na své pozice, na kterých byli 23. února.

Úspěch probíhající ukrajinské protiofenzivy potvrzuje i Americký institut pro studium války (ISW), který na základě ověřených a veřejně dostupných informací mapuje situaci na Ukrajině od samého počátku ruské agrese. Podle ISW jsou první úspěchy protiofenzivy jasně patrné v sektorech na jihu a na východě země. Ukrajinské síly podle ISW postupují více směry v západní části Chersonské oblasti a uchytily se také v oblasti za řekou Severskij Doněc v Doněcké oblasti.

Dále čtěte

Svoboda potřebuje nezávislá média. Podpořte nás a buďme společně silnější

Pokud se médium nerozhodne zpoplatnit svůj obsah na webu, nezbývá mu než se alespoň částečně spoléhat na dobrovolnou podporu čtenářů.

„Tempo protiofenzivy se pravděpodobně ze dne na den dramaticky změní, protože ukrajinské síly pracují na tom, aby připravily Rusy o nezbytné zásoby, podkopaly jejich velení a rozložily bojovou morálku,“ jsou přesvědčeni analytici ISW. Podle nich je však také možné, že okupanti mohou na některých místech opět přejít do protiútoku a znovu dobýt ztracené pozice, a to zvláště za podpory tvrdé dělostřelecké palby a leteckých útoků.

„Ukrajinské síly však již udělaly dostatečný pokrok, dokonce i ruští vojenští blogeři začali situaci komentovat realističtěji, ačkoli i oni se zatím velmi pevně drželi falešné rétoriky Kremlu,“ doplňuje ISW.

Do situace, že ne všechno jde podle plánu ruských okupantů, plně zapadá i pozastavení plánu na uspořádání referenda o připojení Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny k Ruské federaci. O tom informovala dokonce i oficiální ruská agentura TASS s odvoláním na zástupce Moskvou dosazené regionální správy v okupované oblasti. Ruská média s odvoláním na zdroje v Kremlu již dříve upozornila, že ohlášená „referenda“ o připojení k Rusku by se nemusela v okupovaných oblastech konat 11. září spolu s volbami v ruských regionech, jak se uvažovalo.