Útoky ruských raket a dronů cíleně míří i na civilní infrastrukturu a civilisty vůbec. Ilustrační foto FOTO: ČTK/AP/Emilio Morenatti
FOTO: ČTK/AP/Emilio Morenatti
Kyjevský mezinárodní sociologický institut (KIIS) uskutečnil celoukrajinský průzkum veřejného mínění, v němž byla zahrnuta i otázka ochoty k územním ústupkům ve prospěch okupantů. Většina respondentů ústupky odmítá a je přesvědčena, že Rusko chce Ukrajinu jako stát i Ukrajince jako národ zcela zničit a použije k tomu jakékoliv praktiky včetně genocidy.
Respondenti si měli vybrat jednu z možností: „V zájmu dosažení co nejrychlejšího míru a pro zachování nezávislosti se Ukrajina může vzdát některých svých území“ a nebo „Ukrajina by se za žádných okolností neměla vzdát žádného ze svých území, i kdyby to prodloužilo válku a ohrozilo zachování její nezávislosti“.
Úmyslně nebylo specifikováno, o jaká území by se mělo jednat, a nezjišťuje se ani, za jakých podmínek by byli lidé ochotni přistoupit na takto podané „mírové řešení“.
Otázku o ochotě k územním ústupkům klade sociologický institut pravidelně již od května 2022 a naposledy se na ni před aktuálním šetřením dotazoval loni v prosinci.
Přestože od ledna 2025 v USA úřaduje nový prezident Donald Trump a přístup Spojených států k Rusku i Ukrajině se radikálně proměnil, nedošlo v porovnání s prosincem 2024 k téměř žádnému posunu ve vnímání tohoto problému, a to přesto, že odpovědi byly získávány v době, kdy došlo po schůzce v Bílém domě k prudkému vyostření vztahů mezi Ukrajinou a USA, které začaly na napadenou zemi tvrdě tlačit.
Polovina Ukrajinců (50 procent) se stále domnívá, že Ukrajina by se za žádných okolností neměla vzdát území, i kdyby to prodloužilo válku (v prosinci 2024 to bylo 51 procent). Menšina se pak domnívá, že se Ukrajina může vzdát některých území, aby co nejdříve dosáhla míru (39 procent). V prosinci 2024 to bylo 38 procent. Zbylých 11 procent dotázaných tvoří skupinu nerozhodnutých.
Jediným regionem, který se od ostatních mírně odlišuje, je východ Ukrajiny, kde je proti jakýmkoliv územním ústupkům 42 procent dotázaných. V ostatních částech se výsledek pohybuje mezi 50a 51 procenty. Ovšem podíl těch, kteří jsou obecně připraveni učinit určité ústupky, je přitom na východě jen nepatrně vyšší než v jiných regionech – 42 procent oproti 36až 40 procentům v dalších částech země.
Rusové chtějí Ukrajince vyhubit
Jedna z otázek průzkumu zjišťovala, co si Ukrajinci myslí o cílech Ruské federace. Většina (57–58 procent) oslovených se domnívá, že Rusko chce spáchat na Ukrajincích buď genocidu, nebo aspoň zničit ukrajinský národ a státnost. Existuje jasný vztah mezi ochotou k ústupkům a tím, jaký cíl Ruska v této válce osoby, které odpovídaly, vidí. Čím silnější hrozbu Ukrajinci cítí, tím více jsou proti jakýmkoli ústupkům.
Mezi těmi, kteří cítí existenční ohrožení (Rusko chce spáchat fyzickou genocidu nebo zničit národ), je 57–58 procent lidí proti jakýmkoli ústupkům. Mezi těmi, kteří věří, že Rusko neusiluje o okupaci dalších ukrajinských území, je proti územním ústupkům jen 20 procent lidí. Naopak se v této skupině zvyšuje podíl těch, kteří věří, že lze takové ústupky učinit, a to z 28 procent na 78 procent.
Celkem bylo metodou telefonických rozhovorů dotazováno 2029 respondentů ve věku 18 a více let. Vzorek z pochopitelných důvodů nezahrnoval obyvatele území dočasně nekontrolovaných ukrajinskými úřady, někteří z dotazovaných jsou však tzv. vnitřně vysídlenými osobami, které před Putinovým vpádem na Ukrajinu a rozpoutáním krvavé války na dnes okupovaných územích žily.
