ISS, Mezinárodní kosmická stanice FOTO: NASA / Wikimedia Commons / Public Domain
FOTO: NASA / Wikimedia Commons / Public Domain
Rusko oznámilo, že po roce 2024 ukončí provoz Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) a zaměří se na budování vlastního projektu ve vesmíru v době zvýšeného napětí mezi Kremlem a Západem kvůli invazi Moskvy na Ukrajinu. Američané, kteří jsou v projektu nejvýznamnějším partnerem, byli zprávou překvapeni a konstatovali, že oficiálně jim ještě nikdo nic nesdělil.
Jurij Borisov, kterého Putin počátkem tohoto měsíce jmenoval do čela Roskosmosu, v projevu na setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem 26. července uvedl, že Moskva před odchodem splní všechny své závazky na ISS. „Rozhodnutí opustit stanici po roce 2024 bylo přijato,“ řekl Borisov.
ISS byla vypuštěna v roce 1998 v době, kdy Spojené státy americké a Rusko doufaly ve spolupráci ve vesmíru. Základní rozdělení je na ruský a americký segment. Do ruského segmentu patří šest modulů. Do amerického segmentu patří tři moduly, jejichž podpůrné služby jsou rozděleny 76,6 procent pro NASA, 12,8 procenta pro JAXA (Japonská národní kosmická agentura), 8,3 procenta pro ESA (Evropská kosmická agentura) a 2,3 procenta pro CSA (Kanadská kosmická agentura).
První částí stanice, která byla vypuštěna na oběžnou dráhu, byl v roce 1998 ruský modul Zarja, který byl původně zamýšlen jako základ ruské orbitální stanice Mir 2. Vývoj modulu provedlo a zaplatilo Rusko, ale jeho stavbu financovaly Spojené státy a je majetkem NASA.
K Borisovovu prohlášení NASA uvedla, že Moskva svůj záměr stáhnout se z ISS oficiálně nesdělila. „Zatím nic oficiálního,“ řekla Robyn Gatensová, ředitelka vesmírné stanice NASA, v rozhovoru na konferenci o ISS ve Washingtonu. „Právě teď jsme se to dozvěděli. Nic oficiálního jsme zatím nedostali.“
Borisovovo prohlášení přišlo týden poté, co se americká vesmírná agentura a její ruský protějšek Roskosmos dohodly na výměnných letech na ISS raketami SpaceX Elona Muska pro kosmonauty, zatímco američtí astronauti budou moci létat ruskými Sojuzy.
Borisov sdělil, že se bude pokračovat v pilotovaném programu v souladu s již schválenými plány. „Do budoucna se zaměříme hlavně na vytvoření ruské orbitální stanice,“ dodal s tím, že Roskosmos bude mít jako prioritu také vědecký kosmický výzkum. Ruský kosmický program se nicméně potýká s řadou potíží, odchody zaměstnanců z Roskosmosu a nedostatkem financí. Modul Zarja byl poslední tak velké těleso, které Rusko vypustilo do vesmíru, a byl projektován ještě v éře prezidenta Borise Jelcina.
Roskosmos měl značné příjmy z poskytování míst v kosmických lodích Sojuz. Za křeslo v Sojuzu se v poslední době platilo až 80 milionů dolarů. Náklady na start ruské rakety Sojuz mohou být od 53 do 225 milionů dolarů, takže finanční přínos z pronajímání míst v kosmické lodi byl značný. Nyní mají Američané k dispozici loď Crew Dragon a jsou na Rusech nezávislí. Využívat místo v kosmické lodi druhé strany má zřejmě význam kvůli možnosti pružnějšího harmonogramu při obměně členů posádky na ISS. Z rozpočtu Roskosmosu ale vypadnou peníze, které plynuly často. Napětí mezi Ruskem a Západem také znamená, že Západ nebude například kupovat ruské raketové motory RD 180.
Putin jmenoval Borisova na místo odvolaného šéfa Roskosmosu Dmitrije Rogozina 15. července. Rogozin již dříve prohlásil, že Rusko nemůže souhlasit s prodloužením role jeho země na ISS po roce 2024, pokud Spojené státy nezruší sankce vůči dvěma ruským společnostem, které se ocitly na černé listině kvůli podezření z vazeb na armádu.
NASA již dříve označila ruskou účast za klíčovou pro zachování provozu vesmírné stanice. ISS má být po roce 2024 vyřazena z provozu, ale NASA tvrdí, že může zůstat v provozu až do roku 2030, a chtěla by, aby partnerství s Ruskem pokračovalo i poté. Moskva sice hovoří o budoucí spolupráci s Čínou, ale pro Čínu může být zajímavější spolupracovat s Evropskou kosmickou agenturou. Hovořit o nějakém novém velkém ruském kosmickém skoku považují odborníci jen za nerealistické proklamace.
