Ruská jaderná střela na přehlídce FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
Ruské jaderné síly provedly pod vedením prezidenta Vladimira Putina cvičení, jehož cílem byla zkouška masivního jaderného úderu. Cvičení se účastnily pozemní, námořní i vzdušné síly. Informuje o tom agentura Ukrinform s odkazem na kremelský kanál na komunikační platformě Telegram. Už dříve Rusko odstoupilo od jaderné smlouvy.
Podle ukrajinské tiskové agentury byla z kosmodromu Pleseck v Archangelské oblasti během cvičení odpálena balistická raketa Jars. Ve stejnou dobu byla z Barentsova moře jaderným ponorkovým křižníkem Tula odpálena balistická raketa Sineva a bombardéry dlouhého doletu Tu-95MS vypustily střely s plochou dráhou letu.
Ve středu horní komora ruského parlamentu schválila návrh zákona o odstoupení Ruska od ratifikace Smlouvy o úplném zákazu jaderných zkoušek (CTBT). Předseda dumy Vjačeslav Volodin již dříve prohlásil, že odstoupení od ratifikace bude v souladu s ruskými zájmy a bude také odvetným opatřením na postoj USA, které smlouvu ani neratifikovaly.
O tom, že by se Rusko mohlo účasti na CTBT vzdát a začít opět testovat jaderné zbraně, hovořil začátkem října i prezident Vladimir Putin. Zároveň oznámil, že Moskva úspěšně vyzkoušela mezikontinentální střelu s plochou dráhou letu a s jaderným pohonem Burevestnik, jejíž možnosti označil za bezkonkurenční.
„Provedli jsme poslední úspěšné zkoušky Burevestnika, střely s globálním doletem a jaderným pohonem,“ řekl šéf Kremlu. Střela má mít prakticky neomezený dolet a neměla by být zachytitelná stávajícími ani budoucími systémy protiraketové a protivzdušné obrany.
Podle Putina není třeba měnit ruskou jadernou doktrínu, protože jakýkoli útok na Rusko by ve zlomku vteřiny vyvolal odvetu v podobě stovek jaderných střel, jejichž úder by žádný nepřítel nemohl přežít. „Musíme to změnit? A proč? Všechno se dá změnit, ale já to prostě nevidím jako potřebu,“ dodal Putin na začátku října.
Vojenští analytici tvrdí, že obnovení jaderných zkoušek ze strany Ruska, Spojených států nebo obou velmocí by bylo hluboce destabilizující v době, kdy je napětí mezi oběma zeměmi největší za posledních 60 let, podotkl Reuters a připomněl, že Putin v únoru pozastavil účast Ruska na smlouvě s USA omezující počet strategických jaderných zbraní.
Od počátku rozsáhlé ruské invaze na Ukrajinu řada prokremelských politiků a veřejných činitelů a někdy i státních úředníků naznačovala možnost, že Rusko v probíhající válce použije jaderné zbraně.
