Ministr obrany Andrej Bělousov a tajemník Rady bezpečnosti Sergej Šojgu na setkání s šéfy bezpečnostních agentur s Vladimirem Putinem po ukrajinském útoku v Kurské oblasti. FOTO: Kancelář prezidenta Ruské federace / se souhlasem
FOTO: Kancelář prezidenta Ruské federace / se souhlasem
Rusko by mělo být připravené na „jakýkoliv vývoj situace, včetně možného vojenského konfliktu s NATO v Evropě v příštím desetiletí“. Na rozšířeném zasedání rady ruského ministerstva obrany to řekl šéf ruské obrany Andrej Bělousov. Vladimir Putin při stejné příležitosti mluvil o tom, že Západ tlačí Rusko k červené linii.
O nutnosti připravovat se na válku podle ruského ministra obrany Bělousova svědčí „rozhodnutí, která byla přijata na summitu Severoatlantické aliance konaném v červenci tohoto roku“. Lídři členských zemí NATO na summitu ve Washingtonu slíbili Ukrajině nezvratnou cestu do Severoatlantické aliance a dlouhodobou vojenskou pomoc. S konkrétními přísliby nových dodávek zbraní tehdy přišlo několik zemí v čele se Spojenými státy.
„Odráží se to i v doktrinálních dokumentech Spojených států a dalších zemí NATO,“ dodal v pondělí Bělousov podle nezávislého webu Meduza.
Andrej Bělousov se stal ministrem obrany Ruské federace v květnu letošního roku, když byl z funkce sesazen dlouholetý ruský ministr obrany Sergej Šojgu, který byl následně jmenován předsedou Bezpečnostní rady. Změny v ruské vládě přišly krátce poté, co se ruský prezident Vladimir Putin ujal dalšího šestiletého mandátu v čele země. Nástup civilního ekonoma na post ministra obrany mnozí vnímali jako snahu připravit Rusko na ekonomickou válku lepším využitím obranného rozpočtu a s pomocí inovací dosáhnout vítězství v tažení na Ukrajině.
Prezident Vladimir Putin na rozšířeném zasedání rady ruského ministerstva obrany obvinil Západ, že Rusko tlačí k červené linii. Putin i Bělousov ve svých projevech mluvili o „konfrontaci se Západem“ a úspěších ruských vojsk zapojených do invaze na Ukrajinu.
„Loňský rok byl přelomovým rokem v dosahování cílů speciální vojenské operace (války na Ukrajině, pozn. red.),“ prohlásil ruský prezident s tím, že ruská vojska „mají pevně v rukou strategickou iniciativu a jen v tomto roce osvobodila 189 sídel“.
„Ve světě panuje nestabilní vojenská a politická situace. Západ vnucuje světu svá pravidla, ale ta mají jediné pravidlo – žádná pravidla. Považují se za zástupce Pána na zemi, ale v Pána nevěří. Západ přivádí Rusko k červené linii, přes kterou nelze ustoupit,“ dodal v pondělí Putin.
Rusko nyní podle západních analytiků ovládá více než 110 tisíc kilometrů čtverečních, tedy přes 18 procent ukrajinského území, a to včetně anektovaného Krymu. Rusko za uplynulý měsíc dobylo téměř pětkrát více ukrajinského území než za celý loňský rok, upozornil na sociální síti Telegram ukrajinský projekt UA War Infographics. Minulý měsíc se ruským jednotkám podařilo okupovat 702 kilometrů čtverečních ukrajinského území a od začátku letošního roku obsadily 2800 kilometrů čtverečních, což představovalo 0,46 procenta rozlohy Ukrajiny v mezinárodně uznaných hranicích.
