Rusko stupňuje své výhrůžky směrem ke Švédsku a Finsku. Dnes se k možnému vstupu zemí do NATO opět vyjádřilo. Pokud se tak stane, nadále prý již „nebude řeč o bezjaderném Pobaltí“. Místopředseda ruské Rady bezpečnosti a spojenec Vladimira Putina Dmitrij Medveděv varoval, že pokud se tak stane, Moskva odpoví posílením své obrany v regionu, píše web stanice SkyNews.
Severské země zvažují po ruské invazi na Ukrajinu vstup do vojenské aliance zejména z bezpečnostních důvodů a aktuální průzkumy v obou zemích ukázaly podporu spojenectví. Takový vývoj by více než zdvojnásobil délku pozemních hranic Severoatlantické aliance s Ruskem, uvedla Moskva. Podle místopředsedy by přijetí dalších členů NATO poskytlo Moskvě „více oficiálně registrovaných odpůrců“.
„Už nemůže být řeč o nějakém bezjaderném statusu Baltského moře, rovnováha musí být obnovena,“ vyslovil se Dmitrij Medveděv. Bude potřeba, aby na daném území Rusko posílilo své pozemní, námořní a vzdušné síly.
Doposud podle jeho slov žádná taková opatření Rusko nepřijalo a ani se nechystá. Zdá se, že to však momentálně záleží na dalších krocích Švédska a Finska. Ruskou reakci je třeba zvažovat „bez emocí, s chladnou hlavou“, pokračoval bývalý ruský prezident. Naznačil, že by Rusko mohlo rozmístit rakety Iskander, hypersonické zbraně a jaderně vyzbrojené lodě.
Litevský ministr obrany Arvydas Anusauskas však uvedl, že Rusko již jaderné zbraně v pobaltském regionu má. Před začátkem invaze je Rusko rozmístilo ve své exklávě Kaliningrad u Baltského moře mezi Polskem a Litvou, sdělil agentuře BNS. „Jaderné zbraně byly v Kaliningradu vždy. Mezinárodní společenství, země v regionu, si to uvědomují. Používají to jako hrozbu,“ vysvětlil ministr. „Současné ruské výhrůžky působí dost zvláštně, když víme, že takovou zbraň drží 100 km od litevských hranic,“ dodal.
Premiérky Švédska a Finska Magdalena Anderssonová a Sanna Marinová se ve středu zúčastnily společné tiskové konference ve Stockholmu. Podle Marinové je Finsko po rozsáhlé debatě zákonodárnémho sboru Eduskunty připraveno učinit rozhodnutí o vstupu do NATO v rámci následujících týdnů. Na společné tiskové konferenci uvedla, že nevidí důvod rozhodnutí zdržovat.
Finský ministr zahraničí Pekka Haavisto se vyjádřil, že ruská válka změnila bezpečnostní prostředí v Evropě a vynutila si revizi finské obranné politiky. Premiérka Anderssonová informovala novináře, že ve Švédsku probíhá stejná „velmi seriózní analýza situace“ jako ve Finsku a nevidí důvod ji zdržovat. Švédský list Svenska Dagbladet ve středu napsal, že Anderssonová hodlá požádat o členství na summitu NATO na konci června. Rusko tyto postupy chápe jako provokaci, která si žádá odpověď, píše BBC.