
Vladimir Putin FOTO: Kremlin.ru / Wikimedia Commons / CC BY-SA 4.0
FOTO: Kremlin.ru / Wikimedia Commons / CC BY-SA 4.0

Jak ukazuje srovnání Římské říše s dnešním Ruskem, zdánlivá ekonomická pohoda může být jen iluzí, která maskuje hlubší krizi. Zatímco Řím se před svým pádem potýkal s uměle vytvořenou prosperitou, která nakonec vedla k jeho zániku, podobný scénář se dnes odehrává v Rusku, kde válka na Ukrajině a masivní státní zásahy do ekonomiky vytvářejí dočasný pocit bohatství. To říká ekonomický expert Paul Warburg. Bez zásadních změn čelí Rusko podobnému osudu jako kdysi Římská říše.
V době, kdy se Římská říše přibližovala svému konci, mnoho jejích občanů zažívalo zdánlivý rozmach. „Jak se Řím přibližoval k svému pádu, pro mnoho římských občanů se život dočasně zdál být stále lepší a lepší. Zdálo se, že prosperita je vysoká a věci jdou opravdu dobře,“ popisuje Warburg. Říše se rozhodla rozšiřovat bezplatné dávky – pšenici, olivový olej i zábavu – aby odvedla pozornost od rostoucích problémů. „Důvod, proč se život mnoha zdál lepší, i když se říše přibližovala k pádu, byl ten, že říše se rozhodla vytvořit umělý pocit prosperity, aby odvedla pozornost lidí od toho, jak špatné to ve skutečnosti bylo.“
Tato strategie však nebyla udržitelná. Hlavním důvodem pádu Říma byla koncentrace moci v rukou elity, která si přivlastnila většinu bohatství, zatímco otroci a nižší třídy pracovali na jejich úkor. Občanské války a časté převraty oslabily říši natolik, že se císaři přestali snažit o její uchování a zaměřili se pouze na vlastní přežití. „Když římští císaři začali dávat zdarma věci občanům Říma, v tu chvíli opustili jakékoli myšlenky na to, aby říše zůstala pohromadě. Jen se snažili chránit svůj vlastní režim a svou schopnost zůstat u moci,“ vysvětluje ekonom.
Dnešní Rusko čelí podobným výzvám. Navzdory zapojení do nákladné války na Ukrajině mnoho Rusů pociťuje ekonomický blahobyt. Tento pocit je podpořen vyššími mzdami a státními dávkami, které Rusko financuje z takzvané Putinovy válečné pokladnice – fondu o velikosti přibližně 640 miliard dolarů, což je třetina ruského HDP. Tyto peníze jsou distribuovány vojákům, vojensko-průmyslovému komplexu a rodinám padlých, což vytváří dočasný ekonomický boom, zejména v malých městech.
Nicméně ekonomové varují, že tato prosperita je křehká. „Není třeba být génius ani raketový vědec, abyste si uvědomili, že všechny tyto věci – válka a ekonomická válka, které probíhají zároveň – nebudou produkovat prosperitu. Ve skutečnosti povedou opačným směrem,“ upozorňuje Warburg. Rusko čelí sankcím, které omezují vývoz ropy a plynu, a válka pohltí nevratně značnou část rozpočtu . Navíc masivní tisk peněz vyvolává inflaci, což ohrožuje dlouhodobou stabilitu.
Rusko se na válku připravovalo roky, počínaje anexí Krymu v roce 2014. Plán byl jednoduchý: rychlá invaze na Ukrajinu měla přinést kontrolu nad územím za přijatelné náklady. „Plán byl, že když provedou před třemi lety plnohodnotnou invazi na Ukrajinu, tato invaze bude rychlá.“
Realita však byla jiná – válka se prodlužuje a náklady rostou. Rusko proto čerpá z válečné pokladnice, což připomíná osobní finance: „Je to trochu tak, jako kdybyste celý život šetřili, abyste vybudovali penzijní plán, a pak najednou vybrali celou částku,“ srovnává Paul Warburg.
Když ovšem fondy dojdou, Rusko bude muset pokračovat v tisku peněz, což zvyšuje inflaci. „Účet přijde a v případě Ruska je docela jasné, že už přichází, a hlavním příznakem je masivní inflace.“
Dalším problémem je nedostatek pracovní síly, způsobený odvody mužů na frontu a přílivem peněz do rukou rodin padlých, kteří utrácejí. V malých městech tak vzniká ekonomický boom, kde lidé utrácejí za kožichy a drahé restaurace, ale tento trend podkopává dlouhodobou produktivitu.
Analytici srovnávají situaci s Římem a varují před podobným osudem. „Putin ničí ruskou ekonomiku, i když je to pro Rusko špatné, protože pro něj je to dobré pro jeho osobní přežití, a Putin je docela starý muž. A tak nemusí věci udržet dlouho. Jen chce, aby vydržely, pokud je naživu,“ říká analytik.
Tato strategie může fungovat krátkodobě, ale dlouhodobě vede k ekonomickému kolapsu. Rusko se rychle blíží k bodu, kdy bude podobné Sovětskému svazu, kde stát nemohl generovat příjmy a skončil v dluhové pasti.
„Jaká je budoucnost Ruska? Ať se stane cokoli, nebude to dobré. Nemůžete generovat prosperitu tím, že utratíte veškerý svůj příjem za válku,“ uzavírá Warburg. Historie podle něj ukazuje, že umělá prosperita bez pevných ekonomických základů vždy skončí katastrofou. Rusko stojí před kritickou volbou – buď změní kurz, nebo se vydá stejnou cestou jako kdysi Řím.