Ilustrační foto. FOTO: Pixabay/Jetra Tull
FOTO: Pixabay/Jetra Tull
Prezident ruské Sberbank German Gref na Petěrburgském ekonomickém fóru prohlásil, že ruský model hospodářského růstu je „extrémně jednoduchý“ a velmi zranitelný. Podle něj bylo současného růstu dosaženo pouze díky růstu mezd a úvěrů, ale nebyl doprovázen změnami ve výrobě, což nevedlo ke zvýšení nabídky.
Model ruského hospodářského růstu je podle Grefa založen na tom, že růst rozpočtových výdajů vede k rekordnímu tempu růstu mezd v podnicích. A mzdy rostou nejen ve strojírenském sektoru, kam směřuje většina růstu rozpočtových výdajů, ale i v dalších oblastech. „Lidé jsou stále bohatší a chodí do bank a přes všechna omezení centrální banky dostávají úvěry, protože jim rostou příjmy,“ vysvětlil.
Podle prezidenta Sberbank bývá obvykle je takový růst mezd kompenzován růstem dovozu. V Rusku tomu tak kvůli „specifické geopolitické situaci“ není. Aniž je třeba to upřesňovat, tak tou situací je válka na Ukrajině a dopad západních sankcí. Pokračování ukrajinského tažení znamená velké přesuny peněz do vojenského rozpočtu. Rusko přišlo o peníze z exportu ropy a zároveň nemůže dovážet řadu západních výrobků. Kreml vyzývá k náhradě dovozu domácí produkcí a pokouší se sankce obcházet, ale není v tom úspěšný podle svých přání.
Podle Grefa je současná situace prý šancí pro místní výrobce, ale ne dlouhodobá. Podnikatelé by museli snížit vlastní náklady a zvýšit produktivitu, jinak země ztratí tempo hospodářského růstu.
Současný model růstu označil za „primitivní“: „Není více zboží, lidé ho nezačnou vyrábět více a jeho ceny rostou. Takže produktivita práce nejenže neroste, ale klesá. To je vyčerpání dnešního modelu růstu.“ Gref soudí, že Rusko je na hranici ekonomického růstu.
Gref také upozornil na strukturu ekonomiky. Role ropného a plynárenského sektoru se za posledních 15 let nezměnila, úroveň složitosti produktů zůstala stejná.
„Pokud se podíváte na dynamiku v technologických odvětvích, jako je výroba automobilů, letadel, kovoobráběcích strojů, tak pokud se na tomto obrazu něco mění, tak ne k lepšímu.“
Představitelé ruského režimu rádi uvádějí čísla o ekonomickém růstu, ovšem neuvádějí jeho kontext. Navzdory pesimistickým prognózám po invazi na Ukrajinu se ruské ekonomice podařilo v prvním roce vyhnout vážnému propadu a ve druhém roce obnovila růst. Podle Rosstatu činil růst ruského HDP pro rok 2023 3,6 procenta. Značný podíl má na tom ale produkce pro armádu, která nemá vliv na životní úroveň občanů. Na konci května Vladimir Putin oznámil zvyšování daní.
Zvýšení daní
Rusko plánuje největší revizi svého daňového systému za posledních dvacet let, která by Putinovi umožnila zvýšit vojenské výdaje v neklidné ekonomice zasažené sankcemi, inflací a náklady na válku, kterou zahájil. „Ruské ministerstvo financí uvedlo, že chce více zdanit bohaté a firmy, přičemž radikálně plánuje nahradit současnou 13procentní jednotnou sazbu progresivním systémem,“ píše Newsweek.
„Současné zvýšení daní se týká hlavně střední třídy, což je pro režim výhodné,“ řekl Newsweeku ruský opoziční politik Alexej Minjajlo a dodal, že změny „vyždímají z občanů více peněz“. „Toto zvýšení daní je přímým důsledkem toho, že režimu docházejí peníze a hledá nové způsoby, jak sponzorovat válku,“ řekl Minjajlo, spoluzakladatel společnosti Chronicles, která v Rusku provádí nezávislé průzkumy veřejného mínění.
I z ruských oficiálních čísel zveřejněných ministerstvem financí bylo zjevné, že ruský státní rozpočet se dostal do potíží hned začátkem roku 2024. Jeho schodek v lednu a únoru letošního roku dosáhl 1,474 bilionu rublů, což představuje 0,8 procenta HDP. Plánovaná částka na celý rok 2024 je 1,6 bilionu rublů. Ministerstvo vysvětlovalo, uje že je za tím zrychlený růst rozpočtových výdajů zálohovým financováním vládních zakázek. „Vládní zakázky“ znamenají, že při přechodu na válečnou ekonomiku, která musí nahrazovat ztráty na ukrajinské frontě, stát utrácí peníze, které se mu ale nijak nevrátí.
