Ruský kosmonaut Oleg Kononěnko kontroluje povrch kosmické lodě Sojuz MS-09. FOTO: Wikimedia Commons / public domain
FOTO: Wikimedia Commons / public domain
Rusko ohledně technologického pokroku vyniká především v ukazování působivých vizualizací a předvádění modelů, co všechno jednou bude. Kromě zázračných zbraní už do této fáze přešel i ruský kosmický program.
Jak sděluje agentura TASS, Raketová a kosmická korporace Eněrgija (součást Roskosmosu) na fóru Armáda-2022 „poprvé ukázala maketu budoucí ruské orbitální stanice“. Jmenuje se zatím Ruská orbitální stanice (ROS).
„Maketa ukazuje stanici hned ve druhé fázi,“ sdělil korespondent z místa dění. Stanice bude mít základní modul, vědecké, energetické, rozbočovací a přechodové moduly, výrobní moduly a servisní plošiny. Na maketě je také zobrazena zakotvená nově vyvíjená kosmická loď Orjol.
Realita je taková, že ze zamýšlené stanice není hotové zatím nic, bude prý dokončena nejdřív v roce 2028 a mezitím v červenci nový šéf Roskosmosu Jurij Borisov na setkání s Vladimirem Putinem prohlásil, že Rusko po roce 2024 ukončí účast na projektu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Pro ukončení spolupráce přitom nejsou žádné technické důvody. Prezident Joe Biden v úterý 9. srpna podepsal zákon, který mimo jiné zahrnuje schválení účasti NASA v programu ISS do září 2030, jde tedy o prodloužení o šest let.
Důvody ruského kroku jsou jasné. Je to politické rozhodnutí, které souvisí s mrazivými vztahy Ruska se světem po invazi na Ukrajinu. Společný kosmický projekt ISS se dlouho považoval za jakousi „chráněnou oblast“, do které by politika neměla zasahovat. Důvod je celkem pochopitelný. Kosmické lety jsou stále vysoce riskantní a profesionální záležitost a přenášet nějaké napětí ještě na stanici, kde může jít přes veškerý pokrok a rutinu, získanou za desetiletí, stále o život, je nemyslitelné.
Nemyslitelné se ale už stalo skutkem. Nejdřív to začalo, když Rusové koncem srpna 2018 zjistili, že v kosmické lodi Sojuz MS-09 připojené ke stanici je otvor, který zřejmě vznikl lidským zásahem. Jednoduše řečeno, někdo ho nejspíš vyvrtal. Dírka byla malá, asi jen dva milimetry v průměru a někdo ji zamaskoval lepidlem, které ale na místě nevydrželo. Dmitrij Rogozin, bývalý šéf Roskosmosu, který je známý tím, že si nevidí do pusy, pouštěl různé temné narážky. Z těch si snad mělo publikum odvodit, že díru do Sojuzu navrtali Američané. Je to takový nesmysl, že se nikdo neodvážil něco takového oficiálně nadnést, ale náladu to nepovzneslo. Jako pravděpodobné se jeví, že otvor vznikl nejspíš na zemi, ať už nedbalostí při výrobě, kterou někdo zamaskoval, nebo třeba i jako nějaká sabotáž. Fantazii se tu meze nekladou, ale určitého nevíme dodnes nic.
V červenci 2019 v projevu před Parlamentním shromážděním OBSE poslankyně ruské Státní dumy a kosmonautka Jelena Serovová prohlásila, že z oběžné dráhy Mezinárodní vesmírné stanice údajně pouhým okem viděla, jak „ukrajinské střely ostřelují civilní obyvatelstvo Donbasu“. Neviděla samozřejmě nic, tak ostrý zrak nemá ani udatná ruská kosmonautka. Nejspíš spontánně reagovala na odhalení působení soukromých ruských žoldáků na východní Ukrajině, na což přišla řeč, a dáma byla nejspíš zmatená, co na to říct.
Poslední kapkou bylo, když agentura Roskosmos sdílela letos 4. července dva snímky svých kosmonautů na palubě ISS s vlajkami takzvané Luhanské lidové republiky a Doněcké lidové republiky, dvou Ruskem podporovaných separatistických útvarů na východě Ukrajiny. Byla to jasná propaganda a zneužití ISS.
Bez jakési vzájemné důvěry nemůže existovat žádný byznys a společný kosmický projekt už vůbec ne. Zatím se ještě setrvačností pokračuje. V současné době je naplánován let astronauta NASA Franka Rubia na ruské kosmické lodi Sojuz ke stanici v září. Přibližně ve stejnou dobu má v rámci výměny míst na stanici letět na lodi SpaceX Crew Dragon ruská kosmonautka Anna Kikinová. Obě země sice mohou vysílat své posádky samy, ale občasná výměna je zřejmě výhodná z hlediska harmonogramu práce na stanici.
Dá se tušit, jak snaha o samostatný ruský kosmický program dopadne. Rusko nemá peníze, odcházejí mu odborníci. Modul pro ISS pocházející ještě z doby vládnutí Borise Jelcina byl posledním velkým tělesem, které Rusové na oběžnou dráhu poslali. Stavba nového kosmodromu Vostočnyj se protahovala roky a byla dějištěm ohromné korupce. Kosmická loď Orjol, původně pojmenovaná Federacija, byla jako maketa představena v roce 2011 a letět s kosmonauty měla v roce 2018. Zatím Roskosmos letos v dubnu ohlásil, že je „hotová pracovní dokumentace“. Lety bez posádky se čekají v roce 2024.
To jsou všechno ale jen technické záležitosti. Klacky pod nohy bude všemu házet politika. Ekonomický propad Ruska, zmrazení mezinárodní spolupráce, nakonec i to, že Rusko už v této oblasti nikdo moc nepotřebuje, nevěstí velkou budoucnost. Číňané si vystačí sami a jejich plány jsou nejen ambiciózní, ale navíc je Číňané uskutečňují.
Kosmický program je drahá záležitost, stejně jako válka. Sovětský svaz nakonec dostihy ve zbrojení nepřežil, na Měsíc kosmonauty nevyslal a u ledu skončil raketoplán Buran. Mařit lidskou energii a prostředky je ale součástí ruské historie. Jak bude Rusko vypadat v roce 2024, si netroufne nikdo přesně předpovědět, ale o moc lepší než dnes to nejspíš nebude.
