Největší čínská banka ICBC, stejně jako China Citic Bank, Industrial Bank a Bank of Taizhou, přestaly přijímat platby v jüanech z Ruska. Listu Izvestija to řekl jeho zdroj a potvrdil to i Alexej Egarmin, generální ředitel obchodní rady Ruské obchodní a průmyslové komory. Znamená to problémy pro ruský trh s elektronikou.
Situace s platbami z Ruska do Číny se prudce zhoršila na konci března. Zdroj Izvestijí upřesnil, že zhruba 80 procent transakcí selhalo a vrátilo se zpět. Izvestija již koncem února informovala, že platby z Ruska přestala přijímat ICBC, stejně jako China Construction Bank (CCB) a Bank of China. Tyto banky jsou v Číně na prvním, druhém a čtvrtém místě z hlediska objemu aktiv. Banky ICBC a CCB odmítají všechny platby z podřízených bank bez ohledu na to, jaký systém mezibankovních převodů používají.
Alexej Egarmin tuto informaci potvrdil. Poukázal na to, že obzvláště komplikovaným se stalo vypořádání za průmyslové zboží. Zároveň transakce za běžné spotřební zboží Čínou stále mohou procházet.
Nová omezení zavedla také Bank of China. Nyní do této banky prochází pouze malá část transakcí z Ruska a posílat jüany do Číny je nyní velký problém. Kvůli tomu byl dovoz zařízení v dubnu velmi obtížný a v květnu se na tom nic nezmění. Potíže se týkají především největších bank ČLR. S Ruskem nyní spolupracují hlavně malé čínské finanční organizace, poznamenal zdroj listu.
Alexej Razumovskij, obchodní ředitel společnosti Impaya Rus, ale řekl listu Izvestija, že i malí hráči už začínají následovat příkladu velkých bank a zavádějí přísnější předpisy. Podle něj čínské úvěrové organizace začaly vracet asi 70 až 80 procent transakcí. Nejprve platba dlouho visí, klient je požádán o vyplnění dalších dotazníků, kontrola pokračuje a pak je transakce odmítnuta. Důvod není vysvětlen, sdělil expert.
Nová omezení byla zavedena, protože čínské banky se bojí rizika sekundárních restriktivních opatření, vysvětlil Alexej Porošin, generální ředitel společnosti JSC First Group. Navzdory přátelství Ruska s Čínou nejsou banky ČLR připraveny jít do plné konfrontace se západními zeměmi. Podle Porošina se trh již začal reorganizovat na provádění transakcí prostřednictvím třetích zemí a platebních agentů. To se dělá tak, že z Ruska jdou peníze v rublech do „spřáteleného státu“. A pak se z firmy nespojené s Ruskem posílají jüany do Číny.
USA se rozhodly uvalit sekundární sankce na zahraniční banky a další finanční instituce zapojené do transakcí souvisejících s dodávkami pro ruský vojenskoprůmyslový komplex.
„Masivní odmítání čínských bank přijímat platby z Ruska slibuje problémy pro ruský trh s elektronikou, který je na dovozu technologií z Číny kriticky závislý. Již v červnu mohou ruské společnosti čelit nedostatku čínských komponentů, což by mohlo vést k přerušení dodávek a nedostatku zařízení,“ píše na Telegramu bývalý ruský ministr ekonomiky v 90. letech Andrej Nečajev.