Rusko se kvůli svému prezidentovi Vladimiru Putinovi definitivně vyloučilo z rodiny civilizovaných národů a zasadilo těžkou ránu mezinárodnímu řádu. Na dnešní konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost na Pražském hradě to v souvislosti s ruskou vojenskou invazí na Ukrajinu řekl ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti). Proti vlivu Ruska a dalších autoritářských velmocí je podle něj nutný celospolečenský přístup.
Lipavský řekl, že západní země musí definovat, jak budou dál budovat základy své bezpečnosti. Putinův režim se podle něj ničeho neštítí a současně například drží právo veta v Radě bezpečnosti OSN. Rusko podle něj svůj postup opírá i o přesvědčení, že demokratický svět je v úpadku. „Naše kolektivní odpověď v NATO a EU výrazně ztěžuje Putinovy cíle,“ podotkl.
Za klíčové označil pokračování pomoci Ukrajině a paralelní snahu zabránit rozšíření války na další území. „Naše solidarita s Ukrajinou musí zůstat neochvějná,“ dodal. Jedinou smysluplnou reakcí je podle něj limitovat Putinovo jednání sankcemi a další izolací Ruska.
„Pevně věřím, že ruské tanky do Prahy již nikdy nepřijedou, ruský vliv je ale neméně zhoubný,“ řekl Lipavský. Na místech, kde nepomůže vojenská výzbroj, je podle něj nutné najít celospolečenský postup proti Rusku i dalším autoritářským velmocím. Kombinovanou sílu EU a NATO je podle něj nutné využívat včas a koordinovaně.
Česká republika nepřestane Ukrajině pomáhat kvůli přátelství i vlastní morálce, řekl ve svém projevu premiér Petr Fiala (ODS). Na ruskou agresi na Ukrajině chce dál reagovat na národní i mezinárodní úrovni. Ocenil v té souvislosti dosavadní tvrdý postup západního světa, který je důležitý pro naši bezpečnost, ale také posiluje Ukrajinu. Za klíčový strategický úkol označil snížení energetické závislosti na Rusku.
Ruská vojenská invaze na Ukrajinu podle Fialy změnila vnímání bezpečnosti u řady lidí o 180 stupňů. Největšími jestřáby se nyní stali i někteří z lidí, kteří výdaje na obranu považovali za zbytečné a raději bezpečnost měnili za hlasy ve volbách. „Je dobře, že si všichni uvědomili, jak je bezpečnost důležitá a je třeba do ní investovat,“ zdůraznil předseda vlády.
Ruský prezident Vladimir Putin podle něj nedokázal za 20 let nabídnout svém zemi prosperitu a lepší život, tak nyní našel vnějšího nepřítele pod záminkou denacifikace Ukrajiny. Podle Fialy se však Putin přepočítal a narazil na hrdinský a mimořádně obdivuhodný ukrajinský odpor.
Fiala v té souvislosti ocenil i postup západních zemí, který považuje za tvrdý. „Budeme prosazovat, abychom přistoupili k dalším kolům sankcí. Už teď ale můžeme říct, že tvrdý postoj, jednota Západu a nebývalé sankce mají svůj účinek,“ řekl. Účinné jsou podle něj i dodávky zbraní, humanitární pomoci či pohonných hmot na Ukrajinu. Efekt je vždy rychle vidět, dodal.
Neustane podle něj ani pomoc ukrajinským uprchlíkům. Zdůraznil, že tito lidé neutíkají za lepšími životními podmínkami, ale aby si zachránili život. „Když sleduji, jaká míra podpory Ukrajiny a Ukrajinců se v naší zemi vzedmula, cítím nesmírnou pýchu a hrdost,“ řekl. Česko bude dál pomáhat, protože mu to ukládá jeho přátelství s Ukrajinou a Ukrajinci, ale také vlastní morálka, doplnil.
Rusko válčí na Ukrajině s tanky, ale proti Evropě již dlouho bojuje například kyberútoky či dezinformacemi, konstatoval Fiala. Součástí Putinova plánu je podle něj i migrační vlna, růst cen energií a zpomalení výkonnosti západních ekonomik. „Cílem není pouze destabilizace Ukrajiny, ale celé Evropy. Na tyto kroky musíme reagovat. A to jak na národní, tak na mezinárodní úrovni,“ doplnil Fiala.
Za klíčové považuje vyvázat se z velké energetické závislosti na Rusku „Minulé snahy nebyly úspěšné. Změnily se sice přepravní cesty, ale zdroj surovin zůstal stejný. Takovou chybu nyní opakovat nesmíme,“ uvedl. Lze podle něj očekávat další růst cen energií a paliv, ale teplejší měsíce je nutné využít k investicím do úspor energií a hledání alternativních zdrojů vytápění a elektřiny. „Důležité bude najít alternativní dodavatele plynu do Evropy,“ řekl.