Rusko za žádných okolností nedovolí, aby se na Ukrajině objevily jaderné zbraně, prohlásil v pátek ruský vůdce Vladimir Putin. Podle agentury Reuters zároveň připustil, že není jasné, kdy Rusko na Ukrajině zvítězí, ale ujistil, že je připraveno pokračovat v boji, dokud vítězství nedosáhne. Nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války, který Putin rozpoutal v únoru 2022 svým rozkazem k vpádu ruských vojsk do sousední země, dnes pokračuje 968. dnem.

„Mohu rovnou říci, že Rusko to (jaderné zbraně na Ukrajině) nepřipustí za žádných okolností. Něco takového nelze utajit a jsme schopni sledovat jakýkoliv pohyb v tomto směru. Jakýkoliv krok v tomto směru narazí na odpovídající reakci,“ řekl Putin podle listu Kommersant při setkání se zástupci médií ze skupiny rozvíjejících se zemí BRICS, jejíž summit bude v Kazani příští týden hostit.

Ukrajina neuvažuje o vývoji jaderných zbraní a nedávné zprávy na toto téma vyvolala nesprávná interpretace výroků prezidenta Volodymyra Zelenského, ujistil dnes v Bruselu šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak. „Nemáme takové myšlenky, odmítáme to,“ řekl podle agentury Reuter, která připomněla, že Zelenskyj se o den dříve před novináři zmínil, že hovořil s bývalým americkým prezidentem a kandidátem v nynějších prezidentských volbách Donaldem Trumpem o negativní zkušenosti své země s jaderným odzbrojením. Zelenskyj ale také prohlásil: „Nevolíme jaderné zbraně, volíme NATO.“

Dále čtěte

ROK DO VOLEB: Pomozte bránit Česko, aby se z něj nestal Mordor

Máme za sebou evropské a krajské volby. Nedopadly dobře, výsledky demokratických stran byly chabé, a to zejména v krajích. Nejde…

Putin tvrdil, že ukrajinské vedení ještě před vypuknutím války hovořilo o tom, že Ukrajina by měla mít jaderné zbraně. Dnes rovněž prohlásil, že „ukrajinskou krizi“ způsobil Západ, na který rovněž svaloval vinu za rozpoutání války v roce 2014.

Ukrajina se po rozpadu Sovětského svazu zřekla jaderných zbraní rozmístěných na jejím území výměnou za přísliby bezpečnosti a respektování územní celistvosti obsažené v takzvaném budapešťském memorandu, jehož signatářem bylo i Rusko. To ale závazky dané Putinovým předchůdcem Borisem Jelcinem nedodrželo, když na jaře 2014 anektovalo ukrajinský Krym a podpořilo povstání separatistů ve východoukrajinském Donbasu v reakci na svržení proruského prezidenta Viktora Janukovyče v Kyjevě.