První část konference zakončil svým vystoupením vládní koordinátor strategické komunikace Otakar Foltýn. FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
Konzervatismus v podání ruské propagandy nemá za cíl vybudovat pozitivní vizi společnosti, nýbrž rozložit všemi možnými prostředky západní způsob života. Shodli se na tom účastníci středeční konference s názvem Bezpečnost státu a pseudokonzervativní hnutí aneb Jak rozlišit autentickou konzervativní politiku od antidemokratické subverze, která se konala na půdě poslanecké sněmovny pod záštitou jejího místopředsedy Jana Bartoška (KDU-ČSL).
„Ruský ,konzervatismus‘ s původními konzervativními myšlenkami nesouvisí. Putin a jeho propagandisté koncept vytvořili jako nástroj moci. Jeho základem není pozitivní vize, ale negativní vymezení vůči skutečným i domnělým nepřátelům a hlavně vůči ,degenerovanému Západu‘. V Rusku je hlavním úkolem zakonzervovat mocenské postavení stávající elity. V zahraniční politice je cílem Kremlu využít nespokojenosti části lidí v EU se stávající podobou politicko-společenského uspořádání. Často k tomu zneužívá extremistické strany z levé i pravé části spektra. EU musí dokázat ruskému vlivu čelit vlastním pozitivním hodnotovým programem,“ pronesl ve své zahajovací řeči Bartošek.
Poté se v rámci prvního panelu konference ujal slova historik Jaroslav Šebek, který vysvětloval, jak Putinův režim záměrně využívá nepřesné historické příměry. Ruskou propagandu označil jako mix imperialismu kombinovaný se sovětskými a stalinskými motivy o zradě Západu. Agresi na Ukrajině pak Kreml podle Šebka zaštiťuje Velkou vlasteneckou válkou a také nyní podle ruské interpretace osvobozuje zemi od fašismu.
„Putin například mnohokrát při příležitosti Dne vítězství zdůrazňoval, jak Rudá armáda zbavila Evropu fašismu. V duchu této logiky pak říká, že ruská armáda vstoupila na Ukrajinu, aby ji zbavila nacistické kliky a vrátila svobodu ukrajinskému lidu,“ řekl Jaroslav Šebek.
Sinoložka z Univerzity Karlovy Olga Lomová se následně ve svém projevu zaměřila na podobnosti ve vlivových operacích Ruska a Číny. „Rusko i Čína k propagandě přistupují velmi pragmaticky. Využívají naši demokratickou rozmanitost a svobodu názoru k prosazování svých vlastních zájmů. Jako společnost si musíme uvědomit, že jejich vlivové operace jsou systematické, dobře organizované a štědře financované. Zneužívají společenské konflikty a nespokojeným lidem vnucují myšlenku, že je potřeba rozbít současné uspořádání a nahradit ho něčím jiným. Nabízejí pak jako alternativu svůj vlastní model,“ sdělila.
Rusku se lze bránit strategickou komunikací
První část konference zakončil svým vystoupením vládní koordinátor strategické komunikace Otakar Foltýn, který zdůraznil, že konzervatismus jakožto legitimní a autentický názor ve společnosti potřebujeme. Připomněl však, že je velmi iracionální, pokud nás o něm poučuje Rusko, kde je největší výskyt alkoholismu, domácího násilí či nákazy HIV v celé Evropě.
„Kremlu se daří využívat algoritmů sociálních sítí, které z podstaty zvýrazňují emoce, jako jsou strach či nenávist, a využívá je k rozdělování společnosti. Česká republika musí odpovědět pomocí strategické komunikace, která bude zdůrazňovat pojmy, jako jsou svoboda, důstojnost, spravedlnost, soucit a zodpovědnost. To jsou hodnoty, které praví konzervativci chrání. Neméně důležitá je rozumná regulace sociálních sítí, aby nesloužily k šíření nenávisti. Algoritmy sociálních sítí nesmějí znevýhodňovat pravdu oproti lžím,“ sdělil Otakar Foltýn.
Druhou část konference zahájil projev Alexandry Alvarové, jež je expertkou na dezinformace a autorkou podcastu Kanárci v síti. „Vlivové operace nejsou v rámci historie žádnou novinkou. Nemalé peníze na ně vynakládaly nacistické Německo i Sovětský svaz. Stejně tak napojení některých kruhů v USA na Rusko a jeho propagandu není novinkou. Skalní příznivci Donalda Trumpa, různých pro-life organizací či pokračovatelé jižanských otrokářských tradic jsou těmi, na které se ruský vliv v Americe v současnosti zaměřuje nejčastěji. Musíme proto pamatovat, že zpravodajská činnost je v první linii naší obrany a odhalování vlivových operací cizích mocností musí být naší prioritou,“ popisovala ve svém vystoupení.
Pravoslavná církev v Česku má dvě části
Po ní se chopil slova ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka, který se zabýval zejména vlivem ruské pravoslavné církve na dění v Evropě. „Napojení moskevského patriarchátu na Kreml je všeobecně známou věcí. Putinův režim se tento vliv snaží uplatňovat i v zahraničí. Česká pravoslavná církev je rozdělená na dvě části. Olomoucko-brněnská eparchie neváhala a rázně odsoudila ruskou agresi na Ukrajině. Na druhou stranu v eparchii pražské jsou ruské vlivy přítomny. A ruská pravoslavná církev působící v České republice je na Kreml napojená velmi silně. Bezpečnostní informační služba jejich aktivity monitoruje a v případě potřeby je připravena zasáhnout. K vyhoštění na Kreml napojených pravoslavných duchovních dochází i jinde v Evropě a Česká republika se musí v případě potřeby bránit stejným způsobem,“ zdůraznil.
Závěr konference patřil teologovi a religionistovi Petru Janu Vinšovi. Ten se ve svém projevu věnoval ruskému financování organizací, které pomáhají prosazovat vliv Ruska v zahraničí. „Většinou se jedná o kaskádu jedinců a organizací, na jejímž konci je velmi obtížné vysledovat Kreml. Cílem podpory je vyvolat co největší konflikt ve společnosti. Typicky se tak děje v online prostředí, kde extrémní názory vyvolávají větší emoce, a tedy i pozornost. Ruský režim se zaklíná tradičními hodnotami, proto jsou pravicové a konzervativní kruhy jeho první volba, ale nakonec je mu v principu jedno, zda využívá levicový, pravicový, liberální, či konzervativní extrém. Účelově mu jde jen o co největší napětí ve společnosti,“ sdělil.
