Rusko odmítlo žádost Nizozemska o výslech svědka v případu sestřelení civilního letadla společnosti Malaysia Airlines nad Donbasem, Sergeje Mučkajeva. Tento muž v létě 2014 velel 53. protiletadlové raketové brigádě ruských ozbrojených sil se základnou v Kursku. Podle vyšetřování patřil systém Buk, který letadlo sestřelil, této brigádě. Moskvě je zřejmě jedno, co si o tom svět pomyslí.
Případ sestřeleného boeingu byl zahájen v březnu 2020 u okresního soudu v Haagu. V případu jsou obžalováni Rusové Igor Girkin (Strelkov), Sergej Dubinskij, Oleg Pulatov a Ukrajinec Leonid Charčenko.
Jak uvádí Tvrain.ru, podle soudce Hendrika Steinhause „ruské ministerstvo spravedlnosti 6. prosince sdělilo, že podle Evropské úmluvy o právní spolupráci má stát právo odmítnout žádost o výslech svědka, pokud by to mohlo poškodit zájmy státu. Vzhledem k tomu, že Mučkajevovi měly být položeny ‚vojenské otázky‘, včetně otázek týkajících se státního tajemství, ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že žádost o výslech Mučkajeva nemůže postoupit ruskému soudu. Soudce konstatoval, že Mučkajeva proto nebylo možné vyslechnout.“
To je pozoruhodné. Kdyby dostal Mučkajev otázky, které by se mu nelíbily, tak by na ně prostě nemusel odpovědět, ne?
Jde přitom o skutečně ošklivou záležitost. Boeing společnosti Malaysia Airlines, který letěl z Amsterdamu do Kuala Lumpuru, byl 17. července 2014 sestřelen na obloze nad Donbasem. Všech 298 osob na palubě zahynulo. Většinu cestujících na palubě tvořili nizozemští státní příslušníci. Mezinárodní vyšetřovací tým dospěl k závěru, že letadlo bylo sestřeleno raketou země-vzduch odpálenou z raketového systému země-vzduch Buk poblíž separatisty ovládaného města Snižne. Podle zjištění vyšetřovacího týmu byl Buk dodán z Ruska.
Rusko se ale pomocí svých oficiálních i dezinformačních kanálů (což je ovšem někdy totéž) snažilo vytvořit nesčetně různých dalších „verzí“, jak to údajně „mohlo být“. Všechny při bližším přezkoumání shořely jako papír. Klasická dezinformační mlha. Ať se v té mlze všichni ztratí. Jenže neztratili, aspoň ne všichni. Kreml ví, že mu nikdo nevěří, ale neustálé zatloukání mu umožňuje „neztratit tvář“. Tvář, kterou tahle klika organizující zločiny domácí i mezinárodní nikdy neměla. Věřit jim už nelze dávno nic.