Ruský diktátor Putin FOTO: The Russian Presidential Press and Information Office / Wikimedia Commons / CC BY 3.0
FOTO: The Russian Presidential Press and Information Office / Wikimedia Commons / CC BY 3.0
Chmurné předpovědi, které Ruské federaci načrtly západní země, se nenaplnily. Rusko odolává bezprecedentním sankcím, které se naopak obrátily proti Západu. V projevu na ekonomickém fóru v Petrohradu to řekl ruský prezident Vladimir Putin. Míra inflace v některých zemích Evropské unie podle něj přesáhla 20 procent a EU jako celek bude chudší o více než 400 miliard USD (9,4 bilionu Kč) právě v důsledku sankcí, které zavedla proti Rusku.
„Jejich množství a rychlost přijímání nemají žádný precedens. Spoléhali na to, že ruskou ekonomiku smetou,“ řekl Putin. Zdůraznil, že Rusko se dokáže vypořádat s jakýmikoliv problémy. „Jsme silní lidé a dokážeme se vypořádat s jakoukoliv výzvou, jako naši předkové, vyřešíme jakékoliv úkoly. O tom vypovídá celá tisíciletá historie naší země,“ řekl.
„Krok za krokem normalizujeme ekonomickou situaci. Nejprve jsme stabilizovali finanční trhy, bankovní systém a obchodní síť, pak jsme začali saturovat ekonomiku hotovostí a provozním kapitálem, abychom zachovali firmy, zaměstnanost a pracovní místa. Chmurné předpovědi ohledně perspektiv ruské ekonomiky, které zněly ještě na jaře, se nenaplnily. Přitom je jasné, proč se rozjela tato propagandistická kampaň, odkud přicházelo zaklínání, že dolar bude stát 200 rublů, a o krachu celé naší ekonomiky. To bylo a je zbraní v informační válce,“ prohlásil ruský prezident.
Navzdory sankcím se Rusko bude dál vyvíjet jako otevřená ekonomika, která bude spolupracovat i se západními podniky. Putin také předpokládá, že Rusko bude vyvážet více zemního plynu než dosud, ale jinými cestami. Ekonomickou spolupráci bude Rusko podle prezidenta rozvíjet s těmi zeměmi, které o to stojí.
Ruský prezident jako hloupost odmítl tvrzení, že inflaci na Západě rozpoutal svou válkou proti Ukrajině, kterou ovšem v projevu označoval za „speciální vojenskou operaci“ či za „osvobozování Donbasu“, tedy ruskojazyčné oblasti na východě Ukrajiny. Inflaci ve světě podle něj zavinila „dlouholetá neodpovědná politika“ západních zemí ze skupiny G7, které prý spustily stroj na tištění peněz, aby pokryly dříve nevídané rozpočtové schodky. S růstem cen, s nedostatkem potravin a rostoucími cenami paliv nemá Rusko podle Putina nic společného, ale jde o důsledek chyb v ekonomické politice USA a EU. Svalování těchto chyb na Rusko označil za pokus tonoucího chopit se stébla.
Šéf největší ruské banky Sberbank, bývalý ministr hospodářství German Gref, na ekonomickém fóru předpověděl, že ruské ekonomice by mohlo trvat i deset let, než se vrátí na úroveň loňského roku. Tedy do doby, než proti Rusku začaly západní státy zavádět sankce v odvetě za invazi na Ukrajinu.
Západní sankce podle Grefa zasáhly 56 procent ruského vývozu a 51 procent ruského dovozu. „To představuje hrozbu pro 15 procent hrubého domácího produktu (HDP) země,“ uvedl. „V důsledku toho, pokud nic nepodnikneme, budeme potřebovat zhruba jedno desetiletí, než se ekonomika vrátí na úrovně z roku 2021,“ dodal. Zároveň vyzval ke strukturálním reformám v ruském hospodářství.
Světová banka (SB) tento měsíc předpověděla, že ruská ekonomika v letošním roce klesne o 8,9 procenta. V lednu přitom počítala s jejím růstem, který tehdy odhadla na 2,4 procenta. SB předpokládá, že ruská ekonomika bude pokračovat v poklesu také v příštím roce, jeho tempo by však mělo zpomalit na dvě procenta. V roce 2024 počítá s návratem ruské ekonomiky k růstu, který by měl činit 2,2 procenta.
