Ilustrační foto FOTO: Dmitry Terekhov / Wikimedia Commons / CC BY 2.0
FOTO: Dmitry Terekhov / Wikimedia Commons / CC BY 2.0
Ruská vláda plánuje na květnové svátky překvapit občany novými omezeními dovozu zboží. Podle ruské komentátorky Tatjany Rybakovové na The Moscow Times a informací deníku Izvestija ministerstvo průmyslu a obchodu chystá zpřísnění takzvaných paralelních dovozů, tedy importu zboží bez souhlasu vlastníka duševního vlastnictví. To obvykle znamená obcházení oficiálních distribučních kanálů.
Zmíněný krok připomíná podle autorky sovětské časy, kdy byla dostupnost zahraničních výrobků značně omezená. Nová opatření by mohla posílit domácí výrobce, ale zároveň omezit výběr a kvalitu pro spotřebitele.
Ministerstvo průmyslu a obchodu plánuje omezit paralelní dovozy tak, aby do Ruska mohlo vstoupit pouze omezené množství značek. Oficiálním zdůvodněním je ochrana spotřebitelů před nekvalitními zahraničními výrobky. „Kreml to jistě ospravedlní tím, že chrání spotřebitele před nekvalitními zahraničními produkty. Stejné zdůvodnění používaly sovětské úřady pro nedostatek základního zboží ze zahraničí,“ píše komentátorka. Tento argument však podle ní připomíná propagandistickou rétoriku minulého režimu.
Zpočátku se zdálo, že omezení mají motivovat západní firmy, které po začátku války na Ukrajině v roce 2022 opustily ruský trh, aby se vrátily. Vladimir Putin nařídil vládě, aby do 15. května určila, jak mohou zahraniční společnosti, které Rusko opustily, odkoupit svá aktiva zpět. Tato aktiva byla často prodána za nízké ceny nebo dokonce zdarma. Novinářka však upozorňuje na odpor domácích výrobců: „Ruští výrobci a jejich lobbisté hlasitě tvrdí, že firmy, které v roce 2022 odešly, by neměly být vítány zpět – ať zaplatí a činí pokání.“
Nová pravidla podle ruské vlády podporují domácí výrobce a spotřebitele, ale realita může být odlišná. „Domácí výrobci nebudou muset vyrábět nic podobného, natož lepšího než zahraniční analogy. Stačí jen deklarovat své ambice, a budou moci zahraniční konkurenci vytlačit,“ soudí Rybakovová. Tento přístup může vést k omezenému výběru a nižší kvalitě zboží. Jako příklad uvádí lékový trh, kde nahrazování dovozů domácími analogickými léky vedlo ke stížnostem na nižší účinnost a častější vedlejší účinky. Přesto farmaceutické firmy patří mezi největší v Rusku, protože často jen generickým lékům z Indie dají ruskou značku.
Omezení dovozů budí dojem praktik bývalého Sovětského svazu, kde byla dostupnost zahraničního zboží minimální.
„Stačí se podívat na SSSR, abychom viděli, jak to dopadne. Podle tehdejších státních médií měl pozdní Sovětský svaz všechno! Sami vyráběli rádia, magnetofony, televize a byli na to nesmírně pyšní. Dokonce vyráběli i džíny a tenisky!“ ironizuje novinářka. Výběr byl však omezený na jednu či dvě značky, a kvalita často zaostávala. Skutečné značkové zboží bylo dostupné jen elitám nebo přes nelegální kanály, například pašováním přes celníky či výměnou s přáteli ze socialistických zemí.
Dnes hrozí, že Rusko ztratí mnoho zboží z dovozu, které se ještě do země dostává. Například iPhony jsou zatím povoleny kvůli problémům s ruskými tablety, ale na tenisky Nike či zahraniční automobily si Rusové možná budou muset nechat zajít chuť. Z „bílé techniky“, jako jsou chladničky, se do Ruska vrátila pouze italská značka Ariston, a spotřebitelé výrazně omezili nákupy čínských či domácích aut v naději na návrat zahraničních značek.
Plánovaná omezení pravděpodobně prohloubí nedostatek kvalitního zboží a omezí výběr pro ruské spotřebitele. Novinářka varuje, že tato politika může vést k situaci, kdy se Rusko vrátí k sovětskému modelu izolované ekonomiky s nízkou kvalitou a omezenou dostupností zahraničních produktů. Zatímco domácí výrobci mohou těžit z protekcionismu, spotřebitelé budou čelit vyšším cenám a horší kvalitě, což může zvýšit nespokojenost ve společnosti.
