Nosná raketa Sojuz FOTO: Pixabay/12019
FOTO: Pixabay/12019
NÁZOR / Už je to zase tady. Rusko vyhlašuje, jak bude velkolepě dobývat Měsíc. Plánuje vyslat šest automatických sond na Měsíc a podílet se na Mezinárodní měsíční stanici s Čínou a dalšími partnery. Šéf Roskosmosu Dmitrij Bakanov na setkání zemí BRICS označil Měsíc za „druhé předmostí lidstva“ a přirovnal jeho dobývání k letu Jurije Gagarina. Zatím se zdá, že to dopadne jako vždycky.
Plány zahrnují orbitální sondy Luna-26 a Luna-29, přistávací sondy Luna-27, Luna-28, Luna-30 a elektrárnu na Měsíci. Mise navazují na program Luna, který byl v minulosti úspěšný, ale poslední desetiletí stagnuje. Orbitální sondy mají mapovat Měsíc, přistávací sondy zkoumat povrch. Rusko také spolupracuje s Čínou na projektu měsíční stanice, ke kterému se připojilo 13 partnerů, většinou z rozvojových zemí. Bakanov zmínil potřebu „obrovských zdrojů“ a navrhl spojení sil zemí BRICS, aby Rusko překonalo překážky a přiblížilo se osídlení Měsíce.
Jenže doba velké slávy sovětské a ruské kosmonautiky už dost pominula. Roskosmos má problémy s technologiemi a plánováním. Mise Luna-25 v srpnu 2023 havarovala. To dost zpochybňuje schopnost zvládnout složitější mise jako Luna-26 až Luna-30. Ruské projekty dlouhodobě trpí zpožděními a rozpočtovými problémy. Sankce po invazi na Ukrajinu v roce 2022 omezily přístup k technologiím a kapitálu, což snižuje rozpočet Roskosmosu. Ruský rozpočet je zatížen vojenskými výdaji, a není jasné, kde by se nějaké peníze vzaly. Rozpočet Roskosmosu je nižší než u NASA či čínské CNSA.
Rusko také ztratilo technologickou převahu a je za USA, Čínou a Indií, která v roce 2023 se svou sondou úspěšně přistála na Měsíci. Sankce ztížily přístup k polovodičům a softwaru. Spolupráce s Čínou může pomoci, ale Čína si špičkové technologie může střežit. Vesmírný sektor trpí odlivem talentů, nízkými platy a byrokracií a Roskosmos čelí kritice za špatné řízení a korupci. Zatímco v dobách Sovětského svazu se povedlo vyrobit několik orbitálních stanic, od éry prezidenta Borise Jelcina se již nic takového neuskutečnilo. Roskosmos pokračuje v rutinním vypouštění lodí Sojuz a nákladních lodí Progress, ale žádný další výrazný vývoj není v dohledu. Bizarní byla historka, když se před čtyřmi lety zjistilo, že kdosi navrtal díru do kosmické lodi Sojuz zakotvené u Mezinárodní vesmírné stanice. Tehdejší šéf Roskosmosu Dmitrij Rogozin naznačoval, že to mohli udělat Američané. S největší pravděpodobností se ale jednalo o nějaký šlendrián v ruské výrobě.
Většina z 13 partnerů má omezené zkušenosti s vemírným programem. Spojené státy, EU a Japonsko s Ruskem kvůli politickým rozporům nespolupracují. Je jasné, že Čína by v případném projektu dominovala a Rusko by bylo ve vedlejší roli. Bakanovova rétorika, přirovnávající mise k Gagarinovu letu, připomíná odvolávání se na dávné hrdinské činy, kterých ovšem dnešní mokevská říše není schopná dosáhnout.
Globální závod o Měsíc je intenzivní. USA plánují misi Artemis na rok 2026, Čína plánuje vyslat astronauty na Měsíc před rokem 2030. Rusko zaostává technologicky i časově už tolik, že zpoždění sotva někdy dožene. Bez překonání „strukturálních problémů“ (tedy zoufalého stavu, do kterého Putin diktaturou a válkou zemi uvedl) se nikam neposune.
Sotva se dá dobývat Měsíc, když se nepovedlo dobýt ani Ukrajinu. Dobrá zpráva je, že na Měsíci není žádný život, takže kdyby tam Rusové náhodou přece jen někdy doletěli, nemohou tam nic pokazit.
