Deník New York Times přišel s odhalením, že se americké tajné služby domnívají, že ruská GRU vyplácela odměny islámským bojovníkům v Afghánistánu za zabíjení spojeneckých vojáků. Podle novinářů byla tato informace známa už od března tohoto roku, ale Spojené státy nijak nereagovaly. Prezident Trump pak v neděli na twitteru popřel, že by byl o věci zpraven, a dodal, že o celé věci pochybuje, protože to prý všichni popírají. To první je krajně nepravděpodobné a to druhé není pravda. 

Sky News podpořila verzi New York Times

Podle původní zprávy Američané o celé záležitosti okamžitě informovali spojenecké tajné služby. Pravdivost tohoto konkrétního zjištění nyní potvrdila britská televize Sky News, která s odvoláním na své zdroje z prostředí britské rozvědky vydala zprávu, že k výměně informací v březnu skutečně došlo. To samo o sobě samozřejmě nedokazuje, že Rusové skutečně vypláceli odměny za hlavy spojeneckých, a tedy i českých vojáků, ale článek o varování tajných služeb se zakládal na pravdě.

Konec konců sám Bílý dům v oficiální komunikaci nezpochybňuje podstatu textu, ale tvrdí, že prezident ani viceprezident o ničem nevěděli. Zatím nebylo specifikováno, zda to znamená, že je na to nikdo výslovně neupozornil, nebo že se informace neobjevila ani v každodenním zpravodajském přehledu, který oba dostávají na stůl. Vzhledem k tomu, že byla informace jako důvěryhodná předána spojencům, je druhá možnost dosti nepravděpodobná.

Co kdo věděl a kdy?

Prezident Trump je ale také zároveň proslulý tím, že tyto přehledy nečte. Je tak klidně možné, že pokud mu někdo přímo neřekl, co se děje, pak skutečně nic nevěděl. Jestli je to v tomto případě ta lepší možnost, nechť posoudí čtenáři sami.  Jde ale o důležitý rozdíl z hlediska politické odpovědnosti za následnou nečinnost. Tu ostatně opatrně kritizují i Trumpovi spojenci, jako je například senátor Lindsey Graham.

Zatím volají jen po tom, aby byl Kongres kompletně informován o celé záležitosti včetně toho, kdo co kdy věděl. Opatrně však zaznívá i kritika nedostatečné reakce administrativy, která se v tuto chvíli prezidentovi vyhýbá. Pokud by se ukázalo, že byl o všem zpraven a neudělal nic, mohlo by jít pro mnohé k Rusku kritické republikány o závažný problém.

Další z řady potíží

Někteří už vyhlížejí onen toužebně očekávaný moment, kdy se proti Trumpovi postaví jeho vlastní strana. Naděje u opozice vzbuzuje především skutečnost, že jde jen o poslední nesnáz v dlouhé řadě. Po krátkém vzedmutí na začátku koronavirové krize se oblíbenost prezidenta propadla o deset procentních bodů a podíl na tom mají netradičně i republikánští voliči. U nich si prezident podle Gallupova ústavu pohoršil z 94 na 85 procent.

I když do listopadových voleb pořád zbývá dost času, tak současná atmosféra mu příliš nepřeje. Po znovuotevření ekonomiky sice zpráva o zaměstnanosti za květen vyvolala mírný optimismus, ale počet nových případů nákazy koronavirem stoupl minulý čtvrtek o rekordních čtyřicet tisíc. Texas, Florida a Arizona už v reakci na to ohlásili zastavení či zpomalení uvolňování karantény. Nevyhnutelný nárůst úmrtí a ekonomické škody dlouho trvajících opatření jsou pro prezidentovy šance smrtící kombinace.

Poslední kapka

Na Fox News proběhla zpráva, že by Trump mohl svou kandidaturu vzdát úplně, pokud by to i nadále vypadalo tak, že spíše prohraje. Zároveň se spekuluje o tom, že omlouvání ruských snah zabíjet americké vojáky by se mohlo pro republikány stát vítanou záminkou, jak se prezidenta, jenž potápí i šance ve volbách do Sněmovny a do Senátu, zbavit.

Máloco by si asi průměrní Američané brali tak osobně jako právě útoky na vlastní muže a ženy v uniformách. Stejně o Trumpově osudu rozhodne spíš ekonomická situace a koronavirus, ale přesto je dobré si všimnout, jaký rozruch na tamní politické scéně tato událost způsobila. Pokud mají americké tajné služby pravdu, tak Rusové platili Talibánu za hlavy všech koaličních vojáků bez ohledu na národnost.

Cílem byli i čeští vojáci.

To znamená, že v ohrožení se ocitli i naši vojáci působící v Afghánistánu v rámci spojenecké mise. Jenže zatímco v Americe se bude celou věcí zabývat Kongres a v Británii se do šetření celé věci pustil předseda vlivného sněmovního výboru pro obranu, u nás je zatím klid. Noviny o věci nepíší, po politicích nikdo reakci nechce a tak se neděje nic. Pan prezident ani tentokrát nemusí přispěchat se svým oblíbeným moudrem o čučkařích. To ticho je prostě ohlušující.