Proruští dezinformátoři po celý loňský rok zaplavovali  Evropu jedovatým koktejlem lží a polopravd. Vyplývá to z analýzy zvláštního týmu diplomatické služby Evropské unie. Jeho úkolem je odhalování mediálních manipulací. Na svém webu EU vs Disinfo popisuje, jak média, která prosazují zájmy Moskvy, zahlcovala informační prostor například ve spojitosti s kauzou Skripal nebo napětím v Azovském moři. Hlavním terčem prokremelských manipulátorů veřejného mínění byla Ukrajina. Soustředili se ale také na Evropskou unii a Velkou Británii.

Unijní tým pro strategickou komunikaci, označovaný jako Stratcom, v roce 2018 zkoumal více než tisícovku případů šíření zavádějících či nepravdivých sdělení od zdrojů blízkých Kremlu. V téměř polovině z nich byla cílem Ukrajina, která je dlouhodobě hlavním objektem ruských dezinformací. Ruská média například lživě tvrdila, že ukrajinská armáda zabila na východě země deset tisíc lidí nebo že tam americké tajné služby poslaly 14 instruktorů, jejichž úkolem bylo otrávit zdroje pitné vody.

Dalšími zásadními terči prokremelských manipulací byly Spojené státy, Evropská unie a Velká Británie, která ostře vystupovala proti Rusku v souvislosti s nasazením nervového jedu novičok v jihoanglickém Salisbury. Právě případ otravy bývalého ruského agenta Sergeje Skripala, který přeběhl na Západ, a jeho dcery Julije, podle týmu Stratcom ilustruje typické praktiky proruských manipulátorů. „Viděli jsme pokusy o to přesvědčit nás, že otrava, při níž byl použit vojenský nervový jed, byla výsledkem předávkování fentanylem, alkoholismu či dalších závislostí; že ji zosnovala Ukrajina, nastávající tchýně Julije Skripalové či britská premiérka Theresa Mayová,“ konstatují analytici EU.

Server EU vs Disinfo dále uvádí, že právě toto je klasická ukázka prokremelského rukopisu. Vypustit co největší množství  protichůdných tvrzení, aby průměrný konzument médií ztratil přehled o faktech. Nejzákeřnější na tom je, že hojnost protichůdných informací vytváří iluzi, že objektivní pravdy založené na faktech se nelze dobrat a tudíž neexistuje. 

Zpráva o šíření dezinformací za uplynulý rok se zabývá také listopadovým incidentem v Azovském moři poblíž Ruskem anektovaného Krymu, kde ruští pohraničníci zadrželi tři lodě ukrajinského námořnictva a stříleli na jejich posádku. Dezinformační kampaň kolem Azovského moře, které je předmětem dlouhodobých sporů mezi Moskvou a Kyjevem, přitom začala už před více než rokem.

Lídři členských zemí Evropské unie označili na prosincovém summitu záměrné a masové šíření dezinformací za obrovské a bezprostřední ohrožení demokratických systémů. Podle Evropské komise existují pádné důkazy o tom, že hlavním zdrojem falešných zpráv v Evropě je Rusko.