Váleční zajatci zadržovaní Ruskem hromadně volají svým rodinám a žádají je, aby protestovaly proti ukrajinské vládě. Podle Ukrajiny se jedná o kampaň, kterou chce Ruská federace vyvolat nedůvěru.

Ukrajinci v ruském zajetí začali hromadně obvolávat své příbuzné na Ukrajině s výzvami k protestu proti úřadům v Kyjevě, řekl pro Politico Petro Jatsenko, zástupce ukrajinského koordinačního velitelství pro zacházení s válečnými zajatci.

Vojáci, o kterých jejich rodiny neslyšely někdy i déle než rok, podle něj svým rodinám říkají, že Rusko je připraveno je vyměnit, ale Kyjev to odmítá. Sergej Tkačenko, který byl zajat 24. února 2022, měl 29. listopadu letošního roku zavolat své ženě prostřednictvím videohovoru na Viberu. „Valentyno, zkomplikuj život Kyjevu. Kyjev nás nechce vzít zpět,“ řekl jí, omluvil se a ukončil hovor s tím, že pokud bude mít příležitost, zavolá později. Mluvili spolu podle manželky tři minuty a nesměla mu klást otázky.

„Takové hovory se v poslední době staly masovými. Uvědomili jsme si, že jde o kampaň, jejímž cílem je vyvolat nedůvěru v úřady,“ okomentoval Jatsenko

Na začátku prosince proběhly téměř ve všech velkých městech Ukrajiny akce s názvem Nemlč! Zajetí zabíjí!, které pořádaly rodiny válečných zajatců, a v Kyjevě byla také uspořádaná akce Ztracené spojení. Zúčastnilo se jich několik stovek rodin zajatců. Organizátorka demonstrace Natalja Zaritskaja uvedla, že příbuzní a přátelé vězňů dělají vše, co je v jejich silách, aby udrželi pozornost úřadů a společnosti v otázce návratu jejich obránců, ale zatím bez výsledků.

K dnešnímu dni má Rusko více než 3000 ukrajinských vojáků a asi 28 000 civilistů, uvedly úřad ukrajinského ombudsmana a ministerstvo pro reintegraci. Skutečné číslo však může být ještě vyšší. „Například někteří z těch, kteří jsou v zajetí, ještě nebyli potvrzeni. Tito lidé jsou stále považováni za pohřešované, i když máme informace, že by mohli být v zajetí,“ řekl Jatsenko.

Ukrajinci neuvedli, kolik Rusů zadržují, ale mají jich tolik, že budují druhý zajatecký tábor. Rusové jsou také drženi ve speciálním zařízení na západní Ukrajině a umístěni v celách ve vyšetřovacích vazbách. „Řekl bych, že se Ukrajině během protiofenzívy podařilo navýšit fond pro výměnu válečných zajatců, který byl již tak velký kvůli zastaveným směnám,“ okomentoval Jatsenko s tím, že je ukrajinská strana připravena vyhovět všem ruským vojákům bojujícím na Ukrajině, kteří se rozhodnou vzdát.

Podle ukrajinské armády se během 48 výměn, ke kterým doposud došlo, vrátilo z ruského zajetí 2598 lidí, ovšem poslední velká výměna zajatců mezi Ukrajinou a Ruskem proběhla 7. srpna. Oproti prvnímu roku války, kdy si obě strany vyměňovaly zajatce pravidelně, je to změna.

„Zpomalilo se to kvůli Ruské federaci, existují pro to velmi specifické důvody,“ řekl k pozastavení výměn tento týden na tiskové konferenci v Kyjevě ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, přičemž slíbil, že budou brzy obnoveny. Konkrétní časový rámec ovšem neuvedl. „Jakmile nashromáždíme, pokud mi prominete ten jazyk, vhodnou zásobu nepřátelských zdrojů, vyměníme je za naše ukrajinské obránce. Opravdu doufám, že naše cesta bude brzy aktivována,“ řekl Zelenskyj.

Zdá se, že ruské odmítnutí výměny válečných zajatců má za cíl rozdmýchat napětí v ukrajinské společnosti, ve které v důsledku letošní neuspokojivé protiofenzívy roste nespokojenost s prezidentem, píše Politico s tím, že nálada se také zhoršuje kvůli zastavení pomoci pro Ukrajinu v Senátu USA a maďarskému blokování posílení civilní a vojenské pomoci Kyjevu ze strany EU.