Polská plynárenská společnost PGNiG uvedla, že ji ruský Gazprom informoval, že od středečních 8:00 našeho času zastavuje dodávky zemního plynu do Polska prostřednictvím plynovodu Jamal. Potvrdily se tak neoficiální informace, které dříve v úterý zveřejnila polská média. Polská ministryně životního prostředí Anna Moskwová uvedla, že Polsko je připravené obejít se bez ruských energetických surovin. Rusko zastaví dodávky také do Bulharska, oznámilo tamní ministerstvo energetiky. To rovněž uvedlo, že už přijalo opatření k zajištění alternativních dodávek plynu do Bulharska a že tak zatím není nutné omezovat jeho spotřebu.
Gazprom polskou stranu neinformoval, proč s dodávkami plynu končí. Nicméně portál onet.pl napsal, že minulý pátek vypršel termín, do kterého mělo Polsko zaplatit za surovinu v rublech, jak žádá Kreml. To ovšem Varšava odmítá, premiér Mateusz Morawiecki přístup Ruska označil za vydírání.
Společnost PGNiG také uvedla, že Gazprom porušil dlouhodobou smlouvu o dodávkách plynu a že podnikne kroky k obnovení dodávek tak, jak je to ve smlouvě, napsala agentura Reuters. Kontrakt vyprší s koncem letošního roku a polský vládní zmocněnec pro strategickou energetickou infrastrukturu Piotr Naimski uvedl, že si země poradí s tím, že dodávky končí už nyní. Dodal, že výpadek dodávek z Ruska může nahradit plyn proudící z jiných směrů.
Podle ministryně Moskwové jsou polské zásobníky zemního plynu naplněny ze 76 procent a není v současnosti nutné využívat jeho rezervy. „Polsko má potřebné rezervy plynu i zdroje dodávek, které chrání naši bezpečnost,“ řekla ministryně. Ujistila, že v polských domácnostech plyn chybět nebude.
Už odpoledne, kdy polská média přinesla neoficiální informace o ukončení dodávek plynu z Ruska, cena plynu v Evropě vzrostla o 17 procent, uvedla agentura Bloomberg.
Podle think tanku Forum Energii Polsko asi 55 procent své spotřeby zemního plynu kryje z dodávek z Ruska. Už delší dobu, bez ohledu na nynější konflikt na Ukrajině, pracuje na jejich nahrazení z jiných zdrojů. Letos na podzim má skončit stavba plynovodu Baltic Pipe, kterým do Polska poteče plyn z Norska.
Loni v prosinci zástupci Českého plynárenského svazu a společnosti NET4GAS uvedli, že případné přerušení dodávek plynovodem Jamal nebude mít na Českou republiku žádný vliv, případně jen velmi malý. Česko suroviny odebírá především z jiných přepravních tras, uvedl tehdy zástupce NET4GAS, která zajišťuje mezinárodní přepravu této suroviny do Česka.
V Česku je největším provozovatelem podzemních zásobníků plynu společnost RWE Gas Storage, provozuje šest zásobníků s provozním objemem asi 2,7 miliardy metrů krychlových. Dalším provozovatelem podzemních zásobníku plynu v tuzemsku je firma MND Gas Storage, která vlastní a provozuje dvě skladovací struktury. Zásobníky RWE Gas Storage jsou nyní naplněny zhruba ze 30 procent, letos se začaly plnit o několik týdnů dříve již 1. dubna, a to na základě požadavků zákazníků. Zásobu plynu má ČR přibližně na měsíc, a to v závislosti na počasí.
Rusko podle Fialy porušuje smlouvy
Český premiér Petr Fiala (ODS) považuje rozhodnutí Ruska za vyhrocování situace a porušení smluv. Podle ministerského předsedy je nutné zbavit se postupně závislosti na ruských palivech, napsal na twitteru. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) pak vzkázal, že Rusko používá plyn jako zbraň.
Ruská federace se rozhodla zastavit dodávky plynu do Polska. Ze strany Ruska tak dochází k dalšímu vyhrocování situace a porušování platných smluv.
Je to další důkaz toho, že se musíme postupně zbavit závislosti na ruských fosilních palivech.
— Petr Fiala (@P_Fiala) April 26, 2022
„Ze strany Ruska tak dochází k dalšímu vyhrocování situace a porušování platných smluv. Je to další důkaz toho, že se musíme postupně zbavit závislosti na ruských fosilních palivech,“ reagoval Fiala.
„Závislost některých států na jeho (ruských) surovinách nás dělá vydíratelnými a omezuje akceschopnost pomoci Ukrajině,“ napsal na twitteru Síkela. Při pondělních jednáních se zástupci Evropské komise viděl odhodlání se závislosti zbavit. „Přesně takový je i cíl České republiky a blížící se předsednictví nám v tomto ohledu nabízí jedinečnou příležitost. Společný postup napříč členskými státy nám totiž umožní tento proces provést výrazně rychleji, jednodušeji a za cenu menších ztrát,“ dodal Síkela.