Ruský velvyslanec ve Vatikánu Alexandr Avdějev protestoval proti výrokům papeže Františka, který v rozhovoru s americkým jezuitským časopisem odsoudil krutosti ruských jednotek na Ukrajině. Papež, který opakovaně vyzývá k ukončení této války a snaží se zprostředkovat mírová jednání, v rozhovoru ale také řekl, že „asi nejkrutější jsou Čečenci či Burjati“. Informovala o tom dnes agentura RIA Novosti.

„Vyjádřil jsem rozhořčení nad takovými narážkami a poznamenal, že nic nemůže otřást soudržností a jednotou mnohonárodnostního ruského lidu,“ řekl Avdějev podle RIA Novosti. Rovněž lídr Burjatské autonomní republiky Alexej Cydenov označil papežův výrok za přinejmenším podivný a mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová slova papeže popsala jako „zvrácenost“.

Dále čtěte

Chcete pochopit, co se děje v Rusku? Nesmíte minout tyto knihy

Agresivní konflikt Ruska proti Ukrajině. Válka nedaleko od našich hranic. To je realita současnosti, která je ale ve skutečnosti pokračováním…

Avdějev komentoval papežův rozhovor, který hlava katolické církve poskytla ve Vatikánu 22. listopadu americkému časopisu America Magazine a který se týkal řady témat, mimo jiné církevních otázek, papežova pontifikátu, vztahů Vatikánu s Čínou nebo právě války na Ukrajině.

„Když mluvím o Ukrajině, hovořím o krutostech, protože mám hodně informací o krutostech jednotek, které tam přišly. Obecně nejkrutější ale možná jsou ti, kteří pochází z Ruska, ale nejsou tradiční Rusové, jako například Čečenci, Burjati a tak dále. Samozřejmě ten, kdo provedl invazi, je ruský stát. To je velmi jasné,“ řekl papež.

Papež dostal otázku, aby vysvětlil svůj postoj k válce na Ukrajině, protože „mnozí v USA jsou zmateni jeho zdánlivou neochotou přímo kritizovat Rusko za agresi vůči Ukrajině“. „Každý zná můj postoj, ať už (prezidenta Vladimira) Putina zmíním, či ne,“ řekl mimo jiné papež. „Někdy se snažím nespecifikovat, abych neurážel, ale raději odsuzuji obecně, ačkoliv je dobře známo, koho odsuzuji. Není nutné uvádět jméno a příjmení,“ dodal.

Hlava katolické církve rovněž připomněla své dlouhodobé úsilí o ukončení této války. „Druhý den války jsem šel na ruskou ambasádu (ve Vatikánu), což je neobvyklé gesto, protože papež nikdy na velvyslanectví nechodí,“ vzpomněl papež na 25. únor letošního roku. Řekl také, že třikrát telefonicky hovořil s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, vyslal několik kardinálů na Ukrajinu a zaslal ruské vládě seznam osob pro výměnu zajatců.

„Přemýšlel jsem rovněž o cestě do obou zemí, ale nerozhodl jsem se. Pokud bych jel, musel bych jet do Moskvy i do Kyjeva, nejen na jedno místo,“ dodal papež.

Vatikán rovněž podle italského tisku navrhuje, aby Rusko a Ukrajina jednaly o vyřešení války na Ukrajině na jeho území. V pondělí mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov poděkoval Vatikánu za tuto nabídku, zároveň ale obvinil Kyjev, že o rozhovory nestojí.