Ruská jaderná střela na vojenské přehlídce. FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
V budoucnu může Ruská federace čelit otázce budování svého raketového a jaderného potenciálu, zejména s ohledem na militarizaci vesmíru. V komentáři pro ruský časopis Mezinárodní život to napsal ruský velvyslanec pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Grigorij Maškov. Stalo se tak poté, co americký prezident Donald Trump oznámil svůj záměr zahájit program podobný Strategické obranné iniciativě (známější pod přezdívkou Hvězdné války, pozn. red.), kterou Spojené státy realizovaly na vrcholu studené války.
Další rozvoj amerického globálního systému protiraketové obrany podle Maškova „činí zbytečnou“ diskusi o snížení počtu strategických útočných zbraní a o zachování strategické stability v předchozím formátu. Upozorňuje, že svět se již zapojil do závodů v raketovém zbrojení, aktivně se modernizují jaderné arzenály a nosiče zbraní hromadného ničení.
Zároveň podle něj rychle nabírá na obrátkách militarizace vesmíru, která z něj činí novou arénu vojenské konfrontace. Významnou roli přitom hrají nové technologie, jako je umělá inteligence a kvantové počítače, které mohou znásobit „potenciál nepřítele“, a to i v oblasti protiraketové obrany, napsal velvyslanec.
Ruský velvyslanec pochybuje o relevanci tradičního chápání strategické stability a domnívá se, že v nové realitě takový přístup vytváří pouze iluzi bezpečnosti. Podle jeho názoru se na globální úrovni objevilo mnoho nových hráčů, kteří ovlivňují rovnováhu sil v oblasti jaderných raket.
„Není vyloučeno, že v současných podmínkách konfrontace se Západem s jeho otevřenou politikou způsobování strategických škod Rusku můžeme stát před otázkou odklonu od omezování jaderných a raketových arzenálů ve prospěch jejich kvantitativního a kvalitativního zvyšování,“ dodal v komentáři pro časopis Mezinárodní život podle nezávislého webu The Moscow Times.
Jedním z možných kroků v tomto směru by podle diplomata mohla být úprava postoje Ruska k některým aspektům Smlouvy o nešíření jaderných zbraní. Ta byla podepsána 1. července 1968 a vstoupila v platnost v roce 1970. Do současné doby byla podepsána a ratifikována 189 zeměmi, z nichž pět – Spojené státy americké, Spojené království Velké Británie a Severního Irska, Francouzská republika, SSSR (nyní Ruská federace, pozn. red.) a Čínská lidová republika – vlastní jaderné zbraně.
Kromě toho je podle Maškova nutné přehodnotit závazky Ruska týkající se transparentnosti a opatření na budování důvěry a také pozastavit diskuse o jaderných rizicích a hrozbách, které podle něj ztrácejí smysl na pozadí západní politiky zaměřené na oslabení ruských „strategických a nestrategických jaderných odstrašujících sil“.
Podle diplomata Spojené státy realizují rozsáhlé raketové projekty, které mění regionální bezpečnostní architekturu. V této souvislosti konstatuje, že dřívější dohody o nedělitelnosti bezpečnosti a neubližování jiným zemím se mění v prázdné deklarace. Maškov tvrdí, že za posledních 50 let byly všechny dohody uzavřené v euroatlantickém regionu znehodnoceny a americký systém protiraketové obrany se rozvíjí v protiruském duchu v Evropě, protiíránském na Blízkém východě, protičínském a protiseverokorejském v Asii.
Americký prezident Donald Trump už dříve podepsal exekutivní příkaz k vytvoření amerického systému protiraketové obrany srovnatelného s izraelským systémem Iron Dome. Odborníci však upozorňují, že taková analogie není příliš přesná.
Navrhovaný projekt se podle nich spíše podobá programu Strategická obranná iniciativa z dob studené války, ale ve větším měřítku. Trumpova koncepce počítá s rozmístěním systému vesmírných stíhačů vybavených laserovými zbraněmi, vytvořením dalšího stupně zachycení v malých výškách a také s vývojem technologií pro ničení raket před jejich startem. Jak upozorňuje web Financial Times, nový systém by měl „zničit střelce, nejen šíp“.
Jedním z klíčových prvků programu jsou laserové zbraně. Jak však Financial Times sdělili odborníci, v současné době neexistují technologie, které by byly schopny účinně detekovat, zachytit a zničit balistické rakety laserem v raných fázích jejich letu – v prvních třech až pěti minutách před vstupem na oběžnou dráhu. Vytvoření takového systému by stálo stovky miliard dolarů a mohlo by vést k novým závodům ve zbrojení, včetně jaderných, dodal britský deník.
