V rozhovoru pro BBC padlo tolik neskutečných vět, že se jim až nechce věřit. Pak si však člověk uvědomí, kdo ona slova vypouští, a rázem pochopí. Z úst ruského ministra zahraničí Lavrova už jsme slyšeli mnoho bizarních prohlášení, ale tvrzení, že Putinovo Rusko Ukrajinu nenapadlo, stojí hodně vysoko na vrcholu goebbelsovských lží tohoto ruského diplomata.
Od počátku útoku ruské armády na Ukrajinu před téměř čtyřmi měsíci zahynuly tisíce civilistů, celá města lehla popelem a miliony Ukrajinců opustily své domovy, přesto ministr zahraničí Sergej Lavrov v interview pro BBC s vážnou tváří prohlásil: „My jsme Ukrajinu nenapadli.“
„Vyhlásili jsme zvláštní vojenskou operaci, protože jsme neměli absolutně žádný jiný způsob, jak Západu vysvětlit, že zatažení Ukrajiny do NATO je zločinný čin,“ vysvětlil překvapenému moderátorovi Stevu Rosenbergovi princip opravdu zvláštního ruského uvažování Lavrov, který ani o milimetr neuhnul z oficiální kremelské linie neustále omílající fráze o nacistech na Ukrajině.
Když mu moderátor připomněl, že po zásazích ruských vojáků umírají neozbrojení civilisté, a zeptal se jej, zda si takto představuje boj proti nacistům, Lavrov prohlásil, že „je to velká škoda, ale mezinárodní diplomaté, včetně vysokého komisaře OSN pro lidská práva, generálního tajemníka OSN a dalších představitelů OSN, jsou pod tlakem Západu. A velmi často jsou využíváni k posilování falešných zpráv šířených Západem“.
Když se jej Steve Rosenberg snažil zeptat, jak se dívá na fakt, že v očích západních zemí je Rusko zodpovědné za odsouzení dvou zajatých britských vojáků k trestu smrti soudem v samozvané tzv. Doněcké demokratické republice, zareagoval Lavrov poměrně příkře a hlavně absolutně nediplomaticky, když skočil svému hostiteli do řeči a prohlásil: „Pohled Západu už mne vůbec nezajímá.“
Následně ještě obvinil svého hostitele, respektive jeho domovskou stanici BBC, že neinformovala o genocidě ruskojazyčných civilních obyvatel, která probíhala na východě Ukrajiny v separatisty ovládaných oblastech, „kde byli civilisté osm let bombardováni kyjevskými jednotkami“. Steve Rosenberg mu však opáčil, že během dlouhých šesti let BBC mnohokráte kontaktovala vedení v oblastech, které měli pod svou „správou“ separatisté, ale vždy byl britským novinářům odepřen vstup do země.
Navíc i podle oněch proruských místních kolaborantských správních úředníků bylo v loňském roce zabito osm civilistů a o rok dříve sedm. „I když je každá smrt tragédií, rozhodně nelze patnáct zabitých považovat za genocidu,“ konfrontoval Lavrova s fakty Rosenberg, který logicky nadnesl, že v případě, kdy by v Luhansku či Doněcku skutečně ke genocidě docházelo, určitě by si proruské síly nenechaly takovou možnost udělat ze sebe před světem utiskované chudáky utéct. Ale neudělaly to a britské novináře do oblasti nevpustily. „Proč?“ zeptal se moderátor ruského ministra, který se zmohl jen na lakonickou odpověď: „Nevím.“
My mu však můžeme trochu pomoci a odpovědět za něj. Západní novináře do míst nevpustili proto, že ti mají ve zvyku psát pravdu, a tak by prolhanou kremelskou pohádku o genocidě určitě svým čtenářům k ranní kávě neservírovali. A to se do kremelské pavučiny výmyslů a důvodů k napadení Ukrajiny zkrátka nehodí.
Jedno pravdivé prohlášení však Lavrov pro BBC přece jen pronesl: „Rusko není čisté jako křišťál. Rusko je takové, jaké je. A my se nestydíme ukázat, jací jsme.“ Toho, jaké Rusko je, si už svět během oné krvavé agrese dobře povšiml. Jen je smutné, že za to, aby Rusko ukázalo, jaké je – tedy nesnášenlivý, imperiální, zaostalý a agresivní kolos – musely zaplatit již desetitisíce lidí svými životy.