Ruský prezident Vladimir Putin a ministr obrany Sergej Šojgu. FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
Několik finančních, ekonomických a vojenských ukazatelů Ruské federace naznačuje, že se Rusko připravuje na rozsáhlý konvenční konflikt s NATO. Ve své pravidelné analýze průběhu války na Ukrajině to napsal americký Institut pro studium války (ISW). Útok podle amerických analytiků nepřijde bezprostředně, je ale pravděpodobný v kratším časovém horizontu, než původně předpokládali někteří západní analytici.
Ruský prezident Vladimir Putin se podle ISW 19. března sešel s hlavními představiteli frakcí ruské Státní dumy a nastínil jim priority pro své páté prezidentské období. Během schůzky zdůraznil význam rozvoje ruské ekonomiky a rozšíření sociálních programů a vyzval představitele frakcí, aby jednali v zájmu státu, nikoli korporací nebo stran, a zdůraznil, že je důležité jmenovat lidi na základě jejich schopností a kompetencí.
Američtí analytici dodávají, že se Vladimir Putin pravděpodobně snaží nastavit podmínky pro stabilizaci dlouhodobé finanční situace Ruska na vyšší úrovni státních výdajů a signalizuje, že dlouhodobá finanční stabilita Ruska bude vyžadovat uvalení alespoň určitých bolestivých povinností na některé bohaté siloviky (ruské průmyslníky s politickým vlivem, pozn. red.).
Tyto bolestivé finanční zásahy silným průmyslníkům by mohly ohrozit politické vztahy, které si s nimi Putin vybudoval, a snaží se tyto důsledky zmírnit.
Rusko nečelí bezprostřední finanční krizi
Podle ISW se navíc nezdá, že by Rusko čelilo bezprostřední finanční krizi, a zvýšení vojenských výdajů bylo nejvýznamnější změnou v ruské rozpočtové politice, takže snahy o zajištění finanční budoucnosti Ruska jsou spíše určeny k nastavení dlouhodobých podmínek než k řešení bezprostředních finančních problémů.
Rusko také pokračuje ve snaze obejít mezinárodní sankce a Mezinárodní měnový fond odhadl, že HDP Ruska v roce 2024 vzroste o 2,6 procenta. HDP Ruska v roce 2023 rostl rychleji než ekonomiky všech zemí skupiny G7. V roce 2024 se HDP Ruska zvýšil o 2,5 procenta, dodává ISW.
Americký institut, který pravidelně zveřejňuje zprávy o průběhu války na Ukrajině, se odkazuje i na rozhovor polského prezidenta pro televizi CNBC z 20. března. V něm Duda zdůraznil, že Putin zintenzivňuje úsilí o přechod Ruska na válečnou ekonomiku se záměrem, aby bylo schopno zaútočit na NATO již v roce 2026 nebo 2027, přičemž se odvolával na blíže nespecifikovaný německý výzkum.
Stejně tak ISW zmiňuje i prohlášení dánského ministra obrany Troelse Lunda Poulsena z 9. února letošního roku, že nové zpravodajské informace naznačují, že Rusko se může pokusit zaútočit na některou ze zemí NATO během tří až pěti let, což je zrychlený časový plán oproti údajnému odhadu NATO z roku 2023.
Kolik zdrojů Putin vynaloží na vojenské úsilí?
Časový plán obnovení významné ruské konvenční vojenské hrozby podle ISW do značné míry závisí na finančních zdrojích, které je Putin ochoten vynaložit na vojenské úsilí.
Vzhledem k absenci jiných vysvětlení Putinových zjevných příprav, jimiž by riskoval poškození svých vztahů s bohatými ruskými podnikateli, a v kontextu pokračujících oznámení o plánech na rozšíření ruské armády, o nichž se uvažuje, jsou Putinovy pokusy o nastavení podmínek pro stabilizaci ruské ekonomiky a financí s největší pravděpodobností součástí ruských finančních a domácích příprav na potenciální budoucí rozsáhlý konflikt s NATO, a nikoliv pouze na vleklou válku na Ukrajině, uzavírá ISW.
O možném útoku Ruska na NATO se debatuje minimálně od začátku války na Ukrajině. O obavách informovala i estonská premiérka Kaja Kallasová. „Naše rozvědka odhaduje, že útok může přijít v rozmezí tří až pěti let, a opravdu záleží na tom, jak budeme jednotní v našem postoji k Ukrajině,“ prohlásila v rozhovoru pro deník The Times.
Horizont pěti let zmínil v lednu letošního roku i německý ministr obrany, když prohlásil, že Rusko by mohlo napadnout NATO za 5 až 8 let. „Výhrůžky z Kremlu slyšíme téměř každý den, takže musíme počítat s tím, že Vladimir Putin může jednoho dne zaútočit i na některou ze zemí NATO,“ řekl Pistorius v rozhovoru pro německý list Der Tagesspiegel.
Jeho slova přišla jen den po tom, co předseda Vojenského výboru NATO, admirál Rob Bauer, řekl, že civilisté v zemích NATO by měli být připraveni na to, že v příštích dvaceti letech může dojít k totální válce s Ruskem. „Musíme si uvědomit, že mír není samozřejmostí. A proto se (v NATO, pozn. red.) připravujeme na konflikt s Ruskem,“ dodal.
