Rusko vypracovalo podrobný seznam cílů pro případný konflikt s Japonskem a Jižní Koreou. K cílům patří i jaderné elektrárny a civilní infrastruktura. Informoval o tom list Financial Times s odvoláním na tajné dokumenty z let 2013 a 2014 poskytnuté západními zdroji.

Uniklo 29 utajovaných vojenských spisů, z nichž lze vyčíst, že seznam zahrnuje 160 objektů, jako jsou silnice, mosty, továrny, ale i velitelská centra a vojenské základny. Prvních 82 objektů má vojenský význam: vojenská velitelství, radarová zařízení, letecké základny a námořní zařízení v Japonsku a Jižní Koreji.

„Seznam civilních objektů zmiňuje tunely, energetickou infrastrukturu a průmyslová zařízení. Patří mezi ně japonský tunel Kanmon a jihokorejská ocelárna Pohang. Klíčovým cílem je také energetická infrastruktura, na seznamu je 13 objektů, včetně jaderných komplexů v japonském Tokai a chemických závodů v jihokorejském Pusanu,“ cituje článek také web The Moscow Times.

Dále čtěte

Loni jste nám poslali dva miliony. Děkujeme! Letos půjde o hodně

Vážení a milí, redakce deníku FORUM 24 už bezmála deset let funguje díky tomu, že má tak skvělé čtenáře, kteří…

Při útoku by byly použity nejaderné řízené střely X-101. Jeden ze scénářů popisuje útok na japonskou radarovou základnu v Okushirito pomocí 12 raket vypálených z těžkého bombardéru Tu-160.

Dokumenty také zmiňují misi, jejímž cílem bylo otestovat protivzdušnou obranu Japonska a Jižní Koreje dne 24. února 2014. Podle jednoho ze spisů dvojice těžkých bombardérů Tu-95 vzlétla ze základny velitelství dálkového letectva v Ukrajince na Dálném východě a za 17 hodin obletěla obě země, aby zaznamenala, jaká bude odveta.

Přestože plány byly vypracovány v letech 2008 až 2014, Rusko i NATO nyní otevřeně diskutují o možnosti vypuknutí války. Náměstek ruského ministra obrany Andrej Bělousov na zasedání ministerstva obrany 16. prosince uvedl, že Rusko se musí připravit na různé scénáře, včetně „potenciálního konfliktu s NATO v příštím desetiletí“.

Bělousov obvinil NATO z přípravy na válku a uvedl takové kroky, jako je jmenování zástupce v Kyjevě a podpora členství Ukrajiny v NATO během summitu k 75. výročí aliance v červenci 2024.

Na straně Atlantiku začali evropští ministři zahraničí NATO diskutovat o postupném zvyšování aliančního cíle výdajů na obranu z dvou na tři procenta HDP do roku 2030.

Zejména německý ministr obrany Boris Pistorius se vyslovil pro vyšší rozpočet na obranu a uvedl: „Pokud Putin zaútočí, musíme být schopni vést válku.“