Tiskový mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov FOTO: Kremlin.ru / Wikimedia Commons / CC BY 4.0
FOTO: Kremlin.ru / Wikimedia Commons / CC BY 4.0
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v pondělí uvedl, že Kreml „velmi pozorně sleduje výsledky voleb ve Francii“ po prvním kole předčasných voleb, v němž drtivě zvítězila krajně pravicová strana Národní sdružení (dříve Národní fronta).
„Preference francouzských voličů jsou nám víceméně jasné,“ řekl Putinův mluvčí Dmitrij Peskov.
Zdá se, že v prvním kole voleb drtivě zvítězila krajně pravicová strana Národní sdružení (RN) Marine Le Penové a Macronovi centristé zaostali na třetím místě za levicovou koalicí.
Klíčovou otázkou před druhým kolem, které se uskuteční 7. července, však bylo, zda Národní sdružení získá v novém Národním shromáždění absolutní většinu, což mu umožní sestavit vládu a učinit premiérem chráněnce Le Penové, 28letého Jordana Bardella.
Ruští představitelé uvedli, že výsledky francouzských voleb budou posuzovány společně s politickým vývojem v jiných zemích, včetně nadcházejících hlasování v USA a Velké Británii.
„Minulý týden jsme viděli, jak Biden prohrál debatu (s Donaldem Trumpem). A nyní prohrála Macronova strana, která se v parlamentních volbách umístila na třetím místě. Vládnoucí hlavy států utrpěly drtivé porážky,“ řekl Vjačeslav Volodin, předseda ruské Státní dumy.
Jiní ruští představitelé a političtí analytici byli skeptičtí k tomu, že vývoj signalizuje blížící se posun ve vztazích mezi Kremlem a Západem.
„Po parlamentních volbách nelze očekávat zlepšení vztahů mezi Paříží a Moskvou,“ uvedl podle místních médií místopředseda komise pro zahraniční věci Vladimir Džabarov. „Nesmíme přeceňovat význam Národního shromáždění a jeho vliv na francouzskou politiku,“ varoval také analytik Georgij Bovt v ruském rádiu BFM.
„Vedení RN již dalo najevo, že francouzská podpora Ukrajině nebude zpochybňována,“ připomněl.
Strana Marine Le Penové bývala podezřívána z blízkých vztahů s Ruskem. V předvečer prezidentských voleb v roce 2017 se Marine Le Penová, která již kandidovala na prezidentku, vydala do Moskvy, aby si potřásla rukou s Vladimirem Putinem. O pět let později změnila kandidátka krajně pravicového Národního sdružení tón.
„S Vladimirem Putinem, kterého jsem potkala jednou v životě, mě nepojí žádné přátelské pouto, dokonce s ním nemám ani nějaké finanční vazby.“
Strana Le Penové si vzala v roce 2014 půjčku od rusko-české banky, což její odpůrci připomínají.
Rusko je „vícerozměrnou hrozbou pro Francii i Evropu“, prohlásil minulý týden v pondělí předseda Národního sdružení Jordan Bardella, zřejmě aby vyjasnil postoj své strany. Pokud jeho strana získá ve volbách (30. června a 7. července) dostatečný počet křesel v Národním shromáždění, mohl by se Bardella stát premiérem, což by ho pověřilo řízením armády a schvalováním rozpočtů. O zahraničněpolitické kompetence by se však dělil s prezidentem, který zůstává hlavou armády a zodpovídá za jmenování velvyslanců a ratifikaci smluv.
„Nemám v úmyslu zpochybňovat závazky, které Francie přijala na mezinárodní scéně, a poškozovat naši důvěryhodnost v době války za dveřmi Evropy,“ řekl Bardella. Sdělil však také, že nepodpoří vyslání francouzských vojáků na Ukrajinu ani vyslání zbraní dlouhého doletu. „Mou červenou linií zůstávají rakety dlouhého doletu nebo jakákoli vojenská technika, která by mohla vést k eskalaci, čímž myslím cokoli, co by mohlo přímo zasáhnout ruská města,“ upřesnil.
Nicolas Tenzer, který vyučuje politickou filozofii na pařížské Sciences Po, říká, že výsledky hlasování strany o Ukrajině vypovídají o něčem jiném, než co Bardella teď říká. „Národní shromáždění, ať už ve francouzském, nebo Evropském parlamentu, nikdy nehlasovalo pro jedinou rezoluci ve prospěch Ukrajiny, ani pro žádnou rezoluci jasně odsuzující ruskou agresi a válečné zločiny,“ řekl Tenzer RFI.
„Pokud by poslanci Národního sdružení získali v Národním shromáždění většinu, mohli by zablokovat jakýkoli rozpočet na podporu Ukrajiny. V praxi by to znamenalo, že by Ukrajina byla zcela obětována.“
