Ruský prezident Vladimir Putin se domnívá, že na Ukrajině už jeho vojska dosáhla svých cílů, neboť Moskva kontroluje území spojující pevninskou část Ruské federace s anektovaným Krymem a oslabila ukrajinské ozbrojené síly. Ve čtvrtek to napsala agentura Reuters s odkazem na zdroje obeznámené s postojem Kremlu. Zároveň je podle nich Putin stále více znepokojen špatným stavem ruské válečné ekonomiky v době, kdy Donald Trump usiluje o ukončení konfliktu na Ukrajině.

Ruská federace za uplynulý rok na Ukrajině dosáhla nejvýznamnějších úspěchů od prvních dnů války. Rusko nyní kontroluje zhruba 19 procent Ukrajiny včetně celého Krymu, poloostrova, který anektovalo v roce 2014, 80 procent Donbasu – Doněcké a Luhanské oblasti, a více než 70 procent Záporožské a Chersonské oblasti. Drží také necelá tři procenta Charkovské oblasti a kousek Mykolajivské oblasti, vyplývá z otevřených zdrojů.

Dále čtěte

Elvira Nabiullina řídí ruskou ekonomiku rozbouřenými vodami. Zkrotit inflaci na rozkaz Putina ale nedokáže

PORTRÉT / Je lákavé tvrdit, že Elvira Nabiullina, guvernérka ruské centrální banky, je často přehlížena a pravidelně se neobjevuje na…

Za uplynulý rok ruské síly získaly pod kontrolu Moskvy více než čtyři tisíce kilometrů čtverečních ukrajinského území. Největší ztráty zaznamenala Ukrajina v listopadu, když Rusko získalo zhruba 610 kilometrů čtverečních, což odpovídá 20,3 kilometru čtverečního za den. V říjnu šlo o 560 a v prosinci o 510 kilometrů čtverečních území. Pro srovnání, v roce 2023 ztratila Ukrajina celkem asi 540 kilometrů čtverečních, přičemž osvobodila asi 430 kilometrů čtverečních.

„Opravdu velké problémy“ ruské ekonomiky

Putin se podle zdrojů agentury Reuters domnívá, že klíčové válečné cíle již byly splněny, včetně kontroly nad územím, které spojuje pevninské Rusko s Krymem, a oslabení ukrajinské armády. Zároveň si ale uvědomuje zátěž, kterou válka představuje pro ruskou ekonomiku, dodal zdroj a zmínil „opravdu velké problémy“, jako je dopad vysoké úrokové sazby na nevojenské podniky a průmysl.

Rusko letos zvýšilo výdaje na obranu na postsovětské maximum 6,3 procent HDP, což představuje třetinu rozpočtových výdajů. Tyto výdaje mají inflační charakter. Spolu s válečným nedostatkem pracovních sil vedly ke zvýšení mezd, dodala agentura Reuters. Kromě toho vláda usilovala o vyšší daňové příjmy, aby snížila fiskální deficit.

Pět zdrojů agentury uvedlo, že Putin je stále více znepokojen deformacemi v ruské ekonomice, které vznikly během války. Kvůli slabé ekonomice – nedostatku pracovních sil a vysokým sazbám, které jsou v současné době na 21% úrovni – se ruská elita domnívá, že válku je třeba ukončit jednáním, uvedly dva zdroje agentury obeznámené s názorem Kremlu.

Na schůzce konané v Kremlu v polovině loňského prosince Putin údajně „vynadal“ vysoce postaveným ekonomickým úředníkům. Podle zdrojů se schůzky zúčastnili přední ruští podnikatelé, šéfka centrální banky Elvira Nabiullina ne. Jeden z respondentů agentury Reuters, který získal informace o schůzce, uvedl, že Putin „byl znatelně nešťastný“, když se dozvěděl, že se kvůli drahým úvěrům snižují soukromé investice.

Nabiullina pod tlakem

Jak už deník FORUM 24 informoval, guvernérka ruské centrální banky Elvira Nebiullina čelí kvůli stavu ekonomiky kritice, že poškozuje firmy a investice. „V důsledku kroků centrální banky ruská ekonomika ve skutečnosti čelí stagflaci – současné stagnaci (nebo dokonce recesi) a vysoké inflaci,“ napsal ve své nedávné zprávě think-tank TsMAKP. Zpráva think-tanku, který vede Dmitrij Bělousov, bratr ekonoma a ministra obrany Ruské federace Andreje Bělousova, varovala před rizikem masových bankrotů.

Kritici tvrdí, že zvýšení úrokové sazby nezchladí ruskou inflaci. Místo toho podle nich tvrdě zasáhne výrobu a investice, čímž zatíží výrobce dodatečnými výdaji a sníží hospodářský růst. Alarmismus se ale neomezuje jen na TsMAKP.

Úrokové sazby začínají poškozovat ziskové marže společností a hrozí, že se stane nerentabilním i tak lukrativní podnikání, jako je vývoz zbraní, varoval Sergej Čemezov, šéf státní obranné korporace Rostec. „Pokud budeme takto fungovat i nadále, čeká téměř většina podniků bankrot. Bohužel neznám žádný podnik s takovou ziskovostí – více než 20 procent, ani obchod se zbraněmi neposkytuje takovou úroveň ziskovosti.“

Dále čtěte

Štvou vás reklamy na webu FORUM 24? Tak pojďte číst bez nich!

Milí čtenáři, jak víte, deník FORUM 24 je nezávislý web, který si na sebe musí vydělat, protože jej nesponzoruje žádný…

Mezi další kritiky patří oligarcha Oleg Děripaska, Alexej Mordašov, šéf ocelářské společnosti Severstal, nebo premiér Michail Mišustin. Ten Putinovi řekl, že kvůli politice centrální banky není ruský byznys schopen rozvoje a růstu, protože úvěry se pro něj staly prakticky nedosažitelné.

Podle Reuters Nabiullinu kritizují i dva vlivní bankéři – šéf Sberbank Herman Gref a šéf VTB Andrej Kostin, kteří se obávají, že Rusko směřuje ke stagflaci. Podle dvou zdrojů agentury Reuters někteří ruští politici požadují, aby Nabiullina odstoupila z funkce šéfky centrální banky, kterou zastává od roku 2013. Její výměna je však nepravděpodobná. „Nikdo v takové situaci nebude měnit šéfa centrální banky. Autorita Nabiulliny je nezpochybnitelná, prezident jí důvěřuje,“ uvedl jeden ze zdrojů.

Faktor Trump

Americký prezident Donald Trump, který se ujal úřadu 20. ledna, usiluje o rychlé ukončení rusko-ukrajinské války. V úterý zveřejnil příspěvek, v němž pohrozil zavedením vysokých cel a uvalením sankcí na vše, co Rusko prodává do Spojených států a dalších zemí, pokud Putin odmítne jednat o ukončení války. Kreml zároveň uvedl, že Rusko zatím neobdrželo žádné konkrétní návrhy na jednání.

Podle agentury Reuters je Putin připraven s Trumpem jednat o možnostech příměří, bude však trvat na tom, aby Ukrajina uznala ruské územní zisky a odmítla vstup do NATO.

Dále čtěte

„Putine, vidíme vás.“ Britský ministr obrany Kremlu vzkázal, že s jeho špióny nebude mít slitování

V pondělí byla v britských vodách objevena ruská špionážní loď Jantar. Nacházela se v Lamanšském průlivu,…

Kreml na žádost agentury Reuters o komentář k postoji Vladimira Putina k ruské ekonomice a k jednání o ukončení války nereagoval. Během brífinku pro novináře ve středu tiskový mluvčí prezidenta Ruské federace Dmitrij Peskov uvedl, že Putin „pokaždé“ podává své hodnocení toho, jak probíhají jednání o ekonomických otázkách. Peskov uvedl, že situaci v ekonomice hodnotí jako stabilní: „Existuje určitá rezerva, existují i problémy. Ale problémy jsou, bohužel, průvodci téměř všech zemí světa.“

Bezpečnostní rezerva ruské ekonomiky podle něj umožňuje plnit jak „všechny vojenské požadavky na růst“, tak plnit sociální závazky. Peskov znovu prohlásil, že Moskva je připravena k „rovnocennému a uctivému dialogu“ s Washingtonem, ale „žádné signály zatím nedostala“.