Ruské ministerstvo zahraničí představilo podmínky, za kterých z Běloruska stáhne jaderné zbraně, k jejichž rozmístění došlo podle šéfa druhého oddělení SNS z donucení v reakci na aktivity Spojených států a NATO. Pokud tedy spojenci Ukrajiny opustí svůj „destruktivní kurz“, bude možné se o stažení zbraní bavit. Informoval o tom server Ria Novosti.
Šéf druhého oddělení SNS ruského ministerstva zahraničí Alexej Poliščuk okomentoval aktuální situaci týkající se rozmístění jaderných zbraní v Bělorusku. Rusko podle něj takto jednalo z donucení v reakci na dlouhodobou destabilizující jadernou politiku NATO a Washingtonu a zároveň na zásadní změny, ke kterým v poslední době došlo v klíčových oblastech evropské bezpečnosti.
Diplomat zdůraznil, že jde o „vynucené rozhodnutí zaměřené na zajištění bezpečnosti“, přičemž o hypotetickém stažení ruských taktických jaderných zbraní z území Běloruska se bude možné bavit až poté, co Spojené státy a Severoatlantická aliance stáhnou americké jaderné zbraně z Evropy, opustí svůj ničivý kurz a zlikvidují jadernou infrastrukturu.
Moskva a Minsk se dohodly na předání taktických jaderných zbraní Bělorusku na začátku roku, přičemž v dubnu byl zemi dodán taktický komplex Iskander-M schopný používat jaderné střely a první jaderné hlavice měly být dopraveny v červnu. Zbytek by pak podle Putina měl být dodán do konce léta. Zároveň byla na jaderné zbraně přetvořena část letounů.
Vztahy Ruska a Běloruska jsou pevné. Dokládají to i Putinova slova, která pronesl ve svém projevu ke stálým členům Rady bezpečnosti, že rozpoutání agrese proti Bělorusku by znamenalo agresi proti Ruské federaci a Moskva je připravena reagovat všemi dostupnými prostředky.
Vláda USA ovšem hrozbu v jejich použití nevidí. Americký ministr zahraničí Antony Blinken k přesouvání jaderných zbraní do Běloruska uvedl, že nic nenasvědčuje tomu, že by je Kreml plánoval použít.