Rusko pokračuje ve své invazi na Ukrajinu a ruská ekonomika by v následujících letech mohla pocítit těžké ztráty. Ruská invaze trvá již třetí měsíc a udržení vojenské ofenzivy si vyžádá přibližně 900 milionů dolarů denně, uvedl pro Newsweek Sean Spoonts, šéfredaktor SOFREP, média zaměřeného na vojenské zpravodajství.
Newsweek píše: „Podle odhadu SOFREP se na této vysoké ceně podílí několik faktorů. Patří sem placení ruských vojáků, kteří bojují na Ukrajině, jejich zásobování municí, náboji a raketami a náklady na opravu ztracené nebo poškozené vojenské techniky.“ Rusko také musí zaplatit za tisíce zbraní a řízené střely, které byly během války vypáleny, což podle Spoontse činí asi 1,5 milionu dolarů za kus.
To jsou přímé vojenské výdaje, není v tom započítáno, o kolik peněz přichází kvůli hospodářským sankcím uvaleným po zahájení invaze na konci února. Podle Bílého domu mohou tyto sankce zůstat v platnosti i v případě, že Rusko stáhne své vojáky. Nezdá se ale, že by se Kreml k nějakému stažení chtěl odhodlat, protože nebylo zatím dosaženo ničeho, co by bylo možné prohlásit za jasné vítězství. Tiskový tajemník Pentagonu John Kirby upozornil, že každý krok ruských sil se setkal se silným odporem Ukrajinců. „Mohu vám jen říci, že Rusové nedosáhli v Donbasu a na jihu takového pokroku, jakého podle našeho názoru chtěli dosáhnout. Domníváme se, že mají zpoždění,“ řekl Kirby.
Newsweek dále uvádí, že neúspěchy Ruska stojí Rusko velké finanční náklady i ztráty na životech, ačkoli Kreml se zdráhá zveřejnit čísla o vojenských obětech: „Studie zveřejněná dva týdny po Putinově prohlášení zjistila, že přímé ztráty z války stály Rusko asi sedm miliard dolarů. Ekonomické sankce uvalené na zemi v důsledku invaze měly na zemi zničující dopady, které budou ruští občané pociťovat pravděpodobně ještě desítky let, uvádí se ve zprávě CNBC ze 14. března. Podle zprávy CNBC se ruská ekonomika může vrátit až o 30 let zpět, protože se zhroutil ruský rubl, přičemž někteří se domnívají, že životní úroveň Ruska by se mohla snížit na příštích pět let. Institut pro mezinárodní finance, finanční think tank zastupující firmy z více než 70 zemí, uvádí, že hrubý domácí produkt (HDP) země letos pravděpodobně klesne o 15 procent, jak uvádí Business Insider.“
Na druhou stranu dostává Rusko stále jen z Evropy až jednu miliardu dolarů denně na zaplacení ruského uhlí, plynu a ropy, které Evropa z Ruska dováží. Přinejmenším tomu tak bylo ještě začátkem března. Nepřímo tak financuje kremelskou válečnou mašinerii.
Pokud jde o poměr „finanční síly“, jen samotné Spojené státy poslaly Ukrajině za dva měsíce tři miliardy dolarů na vojenskou pomoc. „Prezident Joe Biden požádal Kongres o 33 miliard dolarů na podporu Ukrajiny, což představuje dramatické navýšení amerického financování války s Ruskem, a ukrajinský prezident požádal zákonodárce o rychlé schválení žádosti. Žádost o financování zahrnuje více než 20 miliard dolarů na zbraně, munici a další vojenskou pomoc, dále 8,5 miliardy dolarů na přímou ekonomickou pomoc ukrajinské vládě a tři miliardy dolarů na humanitární pomoc. Má pokrýt potřeby válečného úsilí do září, tedy do konce fiskálního roku.“ (Reuters, 28. dubna.) Pro srovnání, Rusko loni vydalo na obranu 65,9 miliardy dolarů. Jen Američané by tedy Ukrajině dali v přepočtu na čas tolik, kolik mají na obranu Rusové.
Jaké jsou možnosti nahradit ruské zdroje, píše Fortune.com: „Uhlí je nejsnáze řešitelný problém, a to i při cenách dosahujících 400 dolarů za tunu. USA a Austrálie mohou společně nahradit 70 procent ruského uhlí dováženého do EU již nyní, říká Brian Ricketts, generální tajemník Euracoal, obchodní skupiny evropského uhelného průmyslu. Podle Mezinárodní agentury pro energii by provoz stávajících uhelných elektráren na plný plyn a odložení ukončení provozu jiných elektráren mohly pomoci snížit dovoz ruského plynu v letošním roce o 15 procent. Ve srovnání s nákupem ruských dodávek nákup uhlí z jiných zdrojů pravděpodobně zvýší evropské náklady o zhruba 20 miliard eur (22 miliard dolarů) , tvrdí odhady agentury Bloomberg odrážející současné ceny paliva a emise uhlíku v EU.“
Jak článek připomíná, ropa je politicky složitějším problémem, ale na globálním trhu jde o to, odkud nakupovat a kolik platit. „Volné kapacity v Saúdské Arábii, Spojených arabských emirátech a Iráku by teoreticky mohly během několika měsíců nahradit dovoz ruské ropy do Evropy. První dvě země však signalizovaly, že nemají zájem navyšovat těžbu.“
Nejvíce se teď mluví o plynu: „Podle odhadů IEA je možné, aby Evropa do příští zimy snížila dovoz ruského plynu o třetinu, nebo dokonce o polovinu. K tomu bude zapotřebí více plynu z Ázerbájdžánu, Norska a Alžírska a zároveň nakoupit více dodávek zkapalněného zemního plynu a opravit děravou infrastrukturu plynovodů. Poslední krok by rovněž pomohl omezit emise metanu, který je hlavním zdrojem globálního oteplování. Bruselský think tank Bruegel šel ještě dál a naznačil, že pokud by se zastavil veškerý dovoz z ruských plynovodů, EU by příští zimu mohla přežít, i když by to vyžadovalo bolestivá opatření včetně přídělů elektřiny. Naplnění zásobníků plynu z jiných než ruských zdrojů by podle společnosti Aurora Energy Research stálo 60 až 100 miliard eur.“
BBC.com píše, že pokud by dodávky ruského plynu do Evropy vyschly, byly by ohroženy zejména Itálie a Německo, které dovážejí nejvíce plynu. „Rusko zajišťuje pouze asi pět procent dodávek plynu do Velké Británie a Spojené státy žádný ruský plyn nedovážejí. Rusko posílá plyn do Evropy několika hlavními plynovody. Plyn se shromažďuje v regionálních zásobnících a poté se distribuuje po celém kontinentu. Evropa by se mohla obrátit na stávající vývozce plynu, jako je Katar, Alžírsko nebo Nigérie, ale rychlému rozšíření těžby brání praktické překážky. Spojené státy se dohodly, že do konce letošního roku dodají do Evropy dalších 15 miliard metrů krychlových zkapalněného zemního plynu (LNG). Evropa by také mohla zvýšit využívání dalších zdrojů energie, jako je větrná energie, ale není to rychlé ani snadné.“
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová oznámila, že zemím EU byl zakázán nákup ruské ropy po konci roku 2022. Členové EU Maďarsko a Slovensko budou moci nadále nakupovat ruskou ropu do konce roku 2023. V březnu se EU zavázala, že do roka sníží dovoz plynu o dvě třetiny. Jednání o dalším postupném snižování dovozu probíhají. Spojené státy vyhlásily úplný zákaz dovozu ruské ropy, plynu a uhlí a Spojené království se má do konce roku postupně zbavit ruské ropy.