Podle listu Kommersant uvažuje ruský energetický gigant Gazprom o možnosti zastavit dodávky zemního plynu do tzv. „nikoliv přátelských zemí“ a nyní zvažuje důsledky, které by to Rusku přineslo.

Před časem prohlásil ruský prezident Vladimir Putin, že Rusko bude brzy požadovat, aby „nikoliv přátelské“ země platily za plyn v rublech. To vyvolalo obavy z možného výpadku dodávek plynu do Evropy.

„Gazprom skutečně pracuje na variantě úplného zastavení dodávek plynu do vybraných zemí  a vyhodnocuje, jaké důsledky by takové opatření přineslo,“ píše list. Ruská vláda, centrální banka a Gazprom mají na Putinův pokyn do dneška připravit řešení nového platebního režimu. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov ve čtvrtek uvedl, že Rusko nebude požadovat, aby odběratelé ihned platili za zemní plyn v ruské měně, ale půjde podle něj o delší proces. Moskva chce tímto způsobem aspoň částečně čelit sankcím, kterým je kvůli invazi na Ukrajinu vystavena a které se týkají i bankovního sektoru.

Země Evropské unie, které odebírají asi 40 procent ruského plynu, odmítají za surovinu platit v rublech a požadavek považují za jednostranné porušení smluv. Za surovinu platí v eurech nebo v dolarech. Evropské společnosti se obávají, že by je nákup rublů donutil k interakci s ruskou centrální bankou, na kterou se vztahují sankce jak EU, tak USA. Na platbách za plyn v měně podle platných smluv obdobně trvají i země skupiny G7.

Putin v telefonátu německému kancléři Olafu Scholzovi řekl, že banka Gazpromu bude od 1. dubna převádět platby za plyn z eur na rubly, ale pro evropské zákazníky se tak nic nemění. Německo očekává problémy s dodávkami ruského plynu. Ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck ve čtvrtek oznámil, že vyhlásil stupeň včasného varování, což je první ze tří varovných stupňů.

Evropská komise se podle výkonného viceprezidenta Franse Timmermanse již nějakou dobu připravuje „na všechny potenciální situace, které mohou nastat, ale které, jak doufáme, nenastanou“.

Každá země má preventivní akční plán s mechanismy včasného varování a nouzový plán.  Tyto plány zahrnují jak požadavek, aby dodavatelé rychle hledali alternativy, tak přímou vládní intervenci tím, že bude nařízeno zastavení dodávky plynu do průmyslových zařízení. Tyto plány vznikly po plynové krizi v roce 2009, kdy byl na několik dní zastaven fyzický tranzit ruského plynu přes Ukrajinu.

Právní předpisy EU navíc stanoví zásadu solidarity: členské státy musí pomoci svým sousedům v případě vážné plynové krize, aby zabránily jakémukoli přerušení dodávek plynu do domácností.