Ruská federace není naším spojencem. Česká republika spolu s dalšími evropskými státy už o tom získala bezpočet důkazů. Od hybridní války a dezinformací přes okupaci Ukrajiny až po Vrbětice. Rusko se čas od času snaží předstírat, že tomu tak není, v čemž mu sekundují nejen jeho agenti v různých zemích, ale i další užiteční idioti. Zákaz vstupu pro zástupce Evropské unie včetně předsedy Evropské parlamentu je jasným důkazem toho, že k Rusku se musíme chovat tak, jak se chová ono k nám. Jasně, rozhodně a nekompromisně.
Podle ruské diplomacie je krok odvetou Moskvy za nové unijní sankce. EU v březnu uvalila sankce na skupinu ruských představitelů, včetně generálního prokurátora Igora Krasnova a hlavního vyšetřovatele Alexandra Bastrykina, kvůli uvěznění Navalného po jeho návratu z Německa do Moskvy a potlačování pokojných protestů. Deset dní poté se země Unie shodly na dalším prodloužení už roky existujících protiruských sankcí za narušování ukrajinské suverenity a územní celistvosti.
Ve čtvrtek poslanci Evropského parlamentu vyzvali země EU, aby koordinovaně vyhostily ruské diplomaty v reakci na zjištění českých tajných služeb o ruském podílu na explozích muničního skladu ve Vrběticích v roce 2014. V usnesení rovněž odsoudili ruské výhrůžky adresované Česku v následném diplomatickém sporu.
Rusku by vyhovovalo, kdyby k jeho nehoráznostem všichni mlčeli a měli z něj strach. A jediné, čemu Vladimir Putin rozumí, je síla a jasné postoje. Snaha o „mosty mezi Východem a Západem“ či o „politiku všech azimutů“ vždy Ruská federace jen zneužije a použije proti nám.
Muselo přijít až vyšetřování útoku ve Vrběticích, aby někteří konečně pochopili, že jde o nebezpečný a totalitní stát, který navíc páchá teroristické útoky na cizím území. Už snad každému je jasné, že musíme nekompromisně stát za našimi spojenci z Ukrajiny, a všemi silami zabránit tomu, aby byla země Ruskem nadále ohrožovaná a vydíraná. Už konečně řekněme Putinovi dost.