Moskva nedala zvláštnímu vyslanci amerického prezidenta pro klima Johnu Kerrymu žádné sliby, pokud jde o snižování emisí, Rusko již v této oblasti dělá hodně, uvedl v pátek mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov.
Peskova cituje oficiální agentura TASS, která dále uvádí:
„Máme určitou rezervu v oblasti životního prostředí. Znovu opakuji, že do globálního pohlcování oxidu uhličitého stále investujeme více než mnohé země světa,“ řekl. Peskov zdůraznil, že Rusko nedalo Kerrymu žádné sliby.
Peskov poznamenal, že během telefonického rozhovoru s Kerrym ruský prezident Vladimir Putin zdůraznil, že Moskva dělá mnoho pro plnění závazků přijatých v rámci Pařížské úmluvy. „Rusko obecně dělá hodně, pokud jde o CO2, to znamená území Ruska, ruské lesy. Rusko také hodně pracuje na rozvoji vodní energie, jaderné energie, neustále zvyšuje objem čisté výroby,“ poznamenal mluvčí.
Peskov dodal, že Kerry během své návštěvy Moskvy nadnesl téma, že by se Rusko vzdalo uhelných elektráren, ale v tuto chvíli je to nereálný scénář. „Na setkání s Kerrym jsme o tom hovořili, že je to možná oblast spolupráce. Víme, že existují velmi stará zařízení, která potřebují rekonstrukci. Příslušný program se realizuje,“ řekl.
Peskov zároveň upozornil, že nyní není možné zcela opustit uhelné elektrárny. „V tuto chvíli o tom obecně nelze hovořit, ale jako určitý dlouhodobý referenční bod je to jistě pochopitelné,“ dodal Peskov.
Zdůraznil, že opuštění uhelné energetiky v Rusku bude záviset na hledání alternativních zdrojů. „Máme klimatické zvláštnosti, žijeme v zemi, kde je většina území v podmínkách věčně zmrzlé půdy, potřebujeme, aby se energetika zahřívala, klimatické změny jsou prudké. To vše nelze ignorovat,“ řekl Peskov.
„Obecně se diskutuje o tématu snižování emisí. Snížení je samozřejmě měřítkem, o které usilujeme ve střednědobém horizontu,“ uzavřel Peskov.
Kerry přijel do Moskvy na třídenní pracovní návštěvu 12. července. V návaznosti na tuto cestu bylo ve čtvrtek zveřejněno společné prohlášení zvláštních vyslanců prezidentů Ruska a Spojených států k otázkám klimatu, v němž bylo uvedeno, že strany hodlají pracovat na organizaci satelitního monitorování emisí a pohlcování skleníkových plynů.
„Emise skleníkových plynů v Rusku představují více než tři procenta celosvětového ročního objemu a pocházejí převážně z fosilních paliv. Rusko ročně vypustí přibližně 1600 megatun CO2ekv, což je asi pět procent světových emisí a přibližně 11 tun na osobu. Snížení emisí skleníkových plynů, a tedy i znečištění ovzduší v Rusku by mělo větší zdravotní přínosy než náklady. Emise skleníkových plynů v Rusku mají velký vliv na změnu klimatu, protože země je čtvrtým největším emitentem skleníkových plynů na světě a většina emisí země pochází z energetického sektoru spalujícího fosilní paliva.“ (en.wikipedia.org.)