Ruské ministerstvo spravedlnosti aktualizovalo registr „zahraničních agentů“. Ministerstvo do něj zařadilo Andreje Kozyreva, prvního ruského ministra zahraničí z 90. let. Rozhodnutí zařadit Kozyreva na seznam ministerstvo vysvětlilo tím, že šířil „nepřesné informace“ o rozhodnutích a politice ruských orgánů a také ruské armády.

Kozyrev údajně vystupoval proti „speciální vojenské operaci“ na Ukrajině. „Komunikuje se zahraničními platformami, žije mimo Ruskou federaci,“ uvedlo ministerstvo.
Do registru byli zařazeni také publicista Nikolaj Epple, bývalý člen moskevské komise pro veřejný dohled, lidskoprávní aktivistka Anna Karetnikovová, ukrajinská novinářka Darja Šastlyvaja a společenské a politické hnutí „Udmurtsko proti korupci“.

Dále čtěte

Co se to stalo s Amerikou? Fenomén jménem Donald Trump vám vysvětlí nová kniha

Nazvali jsme ji Trump 2.0. Novinka, kterou již nyní najdete na e-shopu FORUM, se zabývá tím, co znamená znovuzvolení…

Andrej Kozyrev zastával funkci ministra zahraničních věcí během prvního prezidentského období Borise Jelcina. Podílel se na přípravě Bělověžských dohod, které ukončily existenci SSSR. Po své rezignaci byl Kozyrev, známý svými prozápadními postoji, zvolen do Státní dumy. Později podnikal a vydal několik knih. V posledních letech žije Kozyrev ve Spojených státech a soustavně kritizuje současnou ruskou politiku. Po vypuknutí plnohodnotné rusko-ukrajinské války vyzval ruské diplomaty k rezignaci na protest proti invazi.

Komentoval také osobu svého nástupce Sergeje Lavrova.

„Sergej, stejně jako všichni moji náměstci, byl jedním z těch, kteří se ke mně chovali a pomáhali mi jako spolupracovníci. Proto jsem měl důvod se domnívat, že se mnou dělá s duší stejnou práci. Udělal jsem ho náměstkem ministra a ostatní také. Je bolestné, že (ruští diplomaté) tak rychle změnili svou politickou orientaci o 180 stupňů. Ale existuje ještě jedna teorie, kterou jsem si vymyslel, totiž že nezměnili názor. Prostě byli stejné mysli se mnou se mnou a nyní jsou stejné mysli se současnou ruskou vládou, protože se tak cítí dobře, je to pohodlnější, pomáhá to jejich kariérnímu růstu. Diplomaté, sovětští i ruští, k tomu přistupují z čistě profesionálního hlediska.“