Rusko loni hospodařilo s rozpočtovým deficitem 3,3 bilionu rublů (1,06 bilionu Kč), což je zhruba 2,3 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Řekl to v úterý ministr financí Anton Siluanov. Na vině jsou podle západních médií náklady na válku na Ukrajině. Rusko původně plánovalo přebytkový rozpočet, navzdory deficitu jsou ale jeho veřejné finance stále ve velmi dobré formě, uvedla agentura Bloomberg.

Ruská vojska zahájila invazi na Ukrajinu loni 24. února. Předtím země předpokládala, že za celý rok bude mít rozpočtový přebytek kolem jednoho procenta HDP. Ještě v září prezident Vladimir Putin předpovídal, že celoroční hospodaření zůstane v přebytku, který tehdy odhadl téměř na půl procenta HDP.

Dále čtěte

Chcete pochopit, co se děje v Rusku? Nesmíte minout tyto knihy

Agresivní konflikt Ruska proti Ukrajině. Válka nedaleko od našich hranic. To je realita současnosti, která je ale ve skutečnosti pokračováním…

Deficit za prosinec dosáhl podle propočtů Bloombergu rekordních 3,9 bilionu rublů (1,26 bilionu Kč). V té době už byl znát vliv západních sankcí spojených s nákupem ruské ropy, což pro ruskou státní pokladnu ve výsledku znamenalo výrazně nižší příjmy. Loni od ledna do konce listopadu byl rozpočet ještě v přebytku.

„Ty indikátory nejsou špatné,“ řekl předseda ruské vlády Michail Mišustin. Ani on ani Siluanov se ale nezmínili o vlivu invaze na rozpočet. Předběžné údaje naznačují, že celkové výdaje loni byly více než o třetinu vyšší, než uváděly prognózy zveřejněné před invazí na Ukrajinu. Vládní výdaje v Rusku podléhají značným sezonním výkyvům, prudce narůstají zpravidla před koncem roku.

Moskva byla v loňském roce nucena sáhnout do svého rozsáhlého státního fondu, do kterého ukládá peníze z prodeje nerostných surovin a který má na horší časy. Hodně peněz si také vypůjčila v domácích aukcích dluhopisů, neboť vynakládá větší částky na obranu a bezpečnost, uvedla agentura Reuters.

Koncem prosince Siluanov připustil, že strop na ruskou ropu by letos mohl deficit rozpočtu ještě zvýšit. K zavedení stropu loni přistoupily západní země, které Rusko za jeho invazi na Ukrajinu trestají sérií ekonomických i politických sankcí.

Příjmy z prodeje ropy, zemního plynu a dalších komodit v prvním pololetí pomohly zmírnit vliv rostoucích výdajů. Tento trend se ale teď obrací, protože cena ruské ropy se po zavedení stropu výrazně snížila. Kreml už začal redukovat či oddalovat výdaje nesouvisející s válkou na Ukrajině, vláda kromě toho jedná také o zvýšení daní pro některé velké firmy, aby pokryla výpadek v příjmech.

Navzdory dopadům války jsou ale ruské veřejné finance zatím i nadále ve skvělé formě. Země za to vděčí přísné fiskální politice, kterou uplatňovala mnoho let před invazí. Deficit na letošní rok je odhadován na dvě procenta HDP, zhruba v souladu s loňským deficitem.

Odhadovaný kurz rublu se ale ještě opírá o cenu ruské ropy 70 dolarů za barel, což je asi 20 dolarů nad skutečnou cenou z prosince. Pokud by cena ruské ropy zůstala na prosincové úrovni, znamenalo by to výpadek v příjmech kolem 2,4 bilionu rublů, což by bylo 1,6 procenta HDP, uvádí Alexandr Isakov z Bloomberg Economics.

Země v západní Evropě dlouhodobě hospodaří s výrazně vyššími rozpočtovými deficity. Například vládní deficit EU za rok 2021 činil 4,6 procenta HDP, kromě Dánska a Lucemburska hospodařily s deficitem všechny členské země EU.