Již deset balíčků sankcí uvalila Evropská unie na Rusko kvůli jeho nesmyslné válečné agresi na Ukrajině. Movití oligarchové přišli o jachty, jejich nemovitosti v zahraničí byly obstaveny a účty u zahraničních bank zmrazeny. Nemalým omezením čelí ruský zahraniční obchod, zejména export klíčových surovin – ropy a zemního plynu. Přesto se nezdá, že by se Rusko chystalo s vražděním nevinných Ukrajinců skončit.

Rusko čelí od své invaze na Ukrajinu v dubnu 2022 bezprecedentnímu tlaku mezinárodního společenství. Sankce uvalené na banky, zbrojařské firmy, média a především na vývoz ropy a zemního plynu měly za účel podkopat jeho hospodářství a zkomplikovat mu další válečné úsilí. Klíčový hospodářský ukazatel, tzn. růst HDP, ale překvapivě poklesl jen o jednotky procent. Zvenku by se mohlo zdát, že Rusko si ze sankcí nic nedělá. Podle expertů ale omezení svůj účel plní, i když možná trochu jinak, než Západ očekával.

Jak uvedl pro iRozhlas.cz Karel Svoboda z Katedry ruských a východoevropských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, agresivní válka sice na papíře posiluje HDP, zejména v oblasti zbrojní výroby, ve skutečnosti ale ruská ekonomika strádá. „Zvlášť u té zbrojní výroby je to ale tak, že když vyrobíte tank, pošlete ho na Ukrajinu, kde vám vybouchne, tak to ekonomice nic nepřináší, přestože to HDP posiluje,“ myslí si Svoboda. Ruská ekonomika je podle něj slabší, než vypovídají čísla, zejména proto, že zbrojní průmysl možná profituje, ostatní odvětví ale trpí.

Dále čtěte

Zelenskyj chtěl zaútočit na Rusko a na ropovod Družba, píše americký tisk

Z některých dalších tajných dokumentů, které prostřednictvím Jacka Teixeiry unikly na veřejnost, plyne, že ukrajinský prezident po napadení své země údajně…

Jedním z hlavních cílů sankcí se stal poměrně brzy po invazi také ruský bankovní systém. Své operace v Rusku zastavily společnosti Master Card i Visa, hlavní ránu ale přineslo odstřihnutí tamních bank od systému SWIFT. Ten se používá pro komunikaci ohledně posílání mezinárodních plateb. „Odstřihnutí od systému SWIFT je výborná sankční metoda, velmi efektivní,“ uvedl k tomu pro iROZHLAS.cz spoluzakladatel systému Bessel Kok. Také však připouští, že ze systému nebyly vyřazeny všechny banky a na seznamu chybí především Gazprombank, která umožňuje platby západních států za ropu a plyn. I proto si myslí, že ruské bankovnictví mělo čelit nekompromisní reakci Západu. „Pokud sankcionovat, tak pořádně a totálně,“ řekl doslova.

S tím, jak se Západ postupně zbavuje závislosti na ruských dodavatelích ropy a zemního plynu, muselo navíc Rusko vyřešit další problém. Sankce spolu se stanovením maximální výkupní ceny nyní znamenají, že se při vývozu neobejde bez prostředníků, kterým „černé zlato“ dodává pod cenou a podstatně složitějšími cestami a s nemalými náklady. Svoboda poznamenává, že právě tito prostředníci, zejména Indie a země Perského zálivu, nyní bohatnou na tom, že ruskou ropu nakupují pod cenou a prodávají dráž. Důležité ale je, že státem, který na sankcích prodělává, je právě Rusko. Na jeho účtech se navíc místo užitečných dolarů hromadí čínské jüany a indické rupie. Možnost nakoupit za ně jiné potřebné zboží je z pochopitelných důvodů omezená, upozornil iRozhlas.

Dále čtěte

Rusko je dezorientované a ve světě izolované, říká expert a bývalý diplomat Nigel Gould-Davies

Zpráva/ Rusko 31. března zveřejnilo svou nejnovější zahraničněpolitickou koncepci, v níž uvádí svůj oficiální pohled na svět, své hlavní zájmy…

O účinnosti sankcí je přesvědčena i česká eurokomisařka Věra Jourová (ANO). Jak uvedla pro Českou televizi, další sankční balíček, tentokrát již s pořadovým číslem 11, bude proto zaměřen především na mezery, které umožňují Rusku sankce obcházet. Omezení podle ní v krátkodobém horizontu snižují schopnost Ruska vyvíjet moderní technologie. V tom dlouhodobém pak zvyšují deficit ruského rozpočtu. Ten se v lednu a únoru letošního roku vyšplhal na bezmála 2,6 bilionu rublů, to je tři čtvrtě bilionu korun. Na špatný hospodářský výsledek měl dopad především pokles zisků z exportu ropy a plynu.